S rozhlasem jsem začal spolupracovat v roce 1991, ještě během svých studií na Pedagogické fakultě UJEP. Od roku 1994 jsem byl v rozhlase nastálo. Zpočátku jsem se věnoval hlavně kultuře a také hodně moderoval.
V lednu roku 1995 jsem po Jaroslavu Poštolkovi zdědil Planetárium, „měsíčník o věcech mezi nebem a zemí“, a přetransformoval jej postupně na populárně-vědecký magazín. Od října roku 2002 se Planetárium vysílá každý týden.
Roku 2012 jsem Český rozhlas opustil, ale Planetárium vyrábím dál jako externí redaktor. Vytvářím také webové stránky pořadu.
Všechny články
-
Jak vzniká počasí
Druhé vydání úspěšné publikace, která sice není úplně pro každého, ale o počasí a meteorologii se z ní dozvíte vše podstatné. A možná i ledacos navíc.
-
Jak vrátit vodu do vyschlé krajiny a měsíc Miranda, podivný společník planety Uranu
Iniciativa LAND4FLOOD a návrat vody do krajiny: předsedkyně iniciativy Lenka Slavíková – Rozbitá, slepená Miranda: astronom Jakub Rozehnal – Procházka červnovou oblohou
-
Měsíc znovu v polostínu, léto přijde v sobotu: Procházka červnovou oblohou
Na obloze se po dlouhé době objeví všechny planety. Druhé letošní polostínové zatmění Měsíce bude méně nápadné, než bylo to lednové.
-
Děti na přání i na zakázku a stále tajemní Etruskové
Geneticky vylepšené lidstvo, 3. část: odborník na biotechnologie Jaroslav Petr – Tajemní Etruskové: archeolog Martin Trefný – Historie vědy: Být, či nebýt?
-
Být, či nebýt? Krátký exkurz do dějin ontologie
Když se ve starém Řecku objevila filosofie, spočívala mimo jiné v kladení otázek. Nejpodstatnější a nejkomplikovanější zněla: co je bytí? Přinášela komplikované odpovědi.
-
Pandořina skříňka genetických manipulací dokořán a neposedný severní magnetický pól
Geneticky vylepšené lidstvo, 2. část: odborník na biotechnologie Jaroslav Petr – Prchající magnetický pól: geofyzik Pavel Hejda – Novinky astronomie: Černá díra za humny
-
Nejbližší černou díru máme doslova za humny!
Hvězdná soustava HR 6819, jejíž součástí je i nově objevená černá díra, je z jižní polokoule vidět pouhým okem; s výjimkou oné černé díry – pochopitelně.
-
Nana a Lulu jako předvoj geneticky vylepšeného lidstva a pátrání po českých lanýžích
Vylepšené lidstvo, 1. část: odborník na biotechnologie Jaroslav Petr – Lanýže, 2. část: mikrobiolog Milan Gryndler – Historie: První známky – Kniha: Fenomén Býčí skála
-
První poštovní známky
Před 180 lety, 6. května 1840, se ve Velké Británii začaly prodávat první poštovní známky na světě. Jejich prosazení nebylo snadné a přineslo doslova poštovní revoluci.
-
Fenomén Býčí skála: Krajina, jeskyně a člověk
Archeolog Martin Golec po třináct let navštěvoval a zkoumal jeskyni, která v 19. století vydala nálezy, o nichž mnozí badatelé dodnes spřádají fantastické teorie.
Stránky
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 59
- 60
- 61
- 62
- 63
- …
- následující ›
- poslední »