Jak vzniká počasí
Druhé vydání úspěšné publikace, která sice není úplně pro každého, ale o počasí a meteorologii se z ní dozvíte vše podstatné. A možná i ledacos navíc.
Jestli něco zajímá doopravdy všechny, pak je to počasí – a především výhledy do budoucna: jak bude zítra a jak třeba o víkendu… Mnozí považují meteorology, a především prognostiky dílem za kouzelníky, dílem za šarlatány, kteří se snaží předvídat budoucnost. Meteorologové však přitom vycházejí z exaktních poznatků o vzniku a vývoji počasí, které nashromáždily generace jejich předchůdců. Zajímavou syntézu těchto poznatků přináší publikace Jaroslava Kopáčka, Jana Bednáře a Michala Žáka Jak vzniká počasí, kterou na sklonku loňského roku ve druhém doplněném vydání přineslo Nakladatelství Karolinum.
Není to kniha úplně pro každého… Jako jakýsi úvod do meteorologie najde nejspíš uplatnění mezi profesními odborníky, studenty meteorologie a dalšími zájemci, kteří se pídí po systematických a hlubších informacích, než jaké poskytují běžné popularizační texty. U čtenáře se přitom předpokládá znalost přírodních věd a matematiky minimálně na gymnaziální úrovni – a také nesmí trpět děsem ze vzorců, kterých je v knize požehnaně. Pokud máte v této oblasti pro strach uděláno, můžete se těšit na opulentní hostinu faktů o zemské atmosféře, fyzikálních parametrech ovzduší, tlaku, teplotě, stabilitě vzduchových hmot, vlhkosti, kondenzaci a sublimaci vodních par, atmosférických srážkách, proudění i frontách – a tak dále.
Druhé vydání knihy Jak vzniká počasí se od toho prvního liší větším důrazem na různé extrémní jevy, přibyly informace o oblačné elektřině, výbojích, blescích, krupobití, tornádech a podobně. Je zde také více informací o skleníkovém efektu atmosféry a klimatických změnách. Velkou proměnou prošla závěrečná kapitola, věnovaná předpovědím počasí, včetně jejich mediálních prezentací, které, jak víme, mohou mít rozličnou podobu a bohužel i úroveň. Své o tom ví jeden z autorů knihy Michal Žák, kterého můžete znát právě z televizních předpovědí.
Knihu doprovází kolem padesáti ilustrací, nechybí odkazy na další literaturu, ani rejstřík. Kdo si tuhle knihu pořídí a nastuduje, toho už nic kolem počasí nepřekvapí. I když – víte, jak to s tím počasím bývá…
Jaroslav Kopáček, Jan Bednář, Michal Žák: Jak vzniká počasí. Praha: Nakladatelství Karolinum, 2019. ISBN 978-80-246-4423-3.
Související
-
Méně letadel ve vzduchu, horší předpovědi počasí. Jak pandemie zaskočila meteorology?
Letadla provedou podle Světové meteorologické organizace každý den až 800 tisíc měření, která pomáhají při předpovědích počasí. Jak si meteorologové poradili bez nich?
-
Jak poznat, že bude pršet? Kniha Předpovídej počasí zasvětí do meteorologie
„Meteorologie není jen o čtení, měla by se doslova osahat,“ říká meteoroložka Dagmar Honsová, jedna z autorek knihy pro starší děti Předpovídej počasí.
-
Amatéři nastoupí, když chybí veřejná služba, říká hobby meteorolog
Co měří volnočasoví meteorologové? Kde jsou k dispozici historické záznamy o počasí? A jak se zaměřují údery blesků? Michal Denár představuje amatérskou meteorologii.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
