Naši vědci mezi stromy na senegalských vsích a projekt Záře na stopě více či méně tajemných UFO

V úvodním přehledu zajímavostí si povíme, co všechno by se mohlo skrývat v dosud neprozkoumaném podzemí Moravského krasu, zmíníme se o vědcích, kteří zkoumají vliv lesních požárů na stabilitu pískovcových skal, prozradíme vám něco o klíčové roli tzv. „městské divočiny“ v ekologické stabilitě městských ekosystémů, dozvíte se, proč se pašeráci v Keni zajímají o tamní mravence zrnojedy a na závěr se věnujeme dalšímu suborbitálnímu let lodi New Shepard, jejíž turistickou posádku vůbec poprvé tvořily jen ženy.

Stromy západoafrického Senegalu

Mangovník|foto:Pixabay, Licence Pixabay, ©

Už dvakrát jsme si v Planetáriu povídali o historii zemědělství v Africe, která bezprostředně souvisí s proměnami Sahary. Tato dnes beznadějně vyprahlá a suchá poušť má za sebou i řadu zelených období, kdy byste ji nepoznali. Zmínili jsme se také o afrických domestikačních centrech a rostlinách, které tam zemědělci na svých polích začali kultivovat a pěstovat. Nejzápadnější z těchto center bylo na území dnešní Guineje a Senegalu, odkud pochází například takzvaná africká rýže. A je to právě Senegal, konkrétně oblast kolem národního parku Niokolo Koba, kam se soustřeďují aktivity našich vědců, kteří se zajímají o současnou podobu afrického zemědělství, ale také o život a materiální kulturu senegalských vesničanů.

Plod baobabu|foto:Pixabay, Licence Pixabay, ©

Jak říká archeolog a archeobotanik Jaromír Beneš z Laboratoře archeobotaniky a paleoekologie Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, do Senegalu se spolu s kolegy vypravil na doporučení odborníků z České zemědělské univerzity v Praze. Ti totiž při svých přírodovědných výzkumech v parku Niokolo Koba narazili na několik zaniklých vesnic, mimořádně vhodných k bádání o zemědělské minulosti Senegalu. Nejde přitom jen o zbytky staveb, ale třeba také o stromy, které tam rostou. Jsou to mimochodem stejné stromy, na které narazíte na senegalském venkově i dnes. Jihočeští vědci v minulosti zkoumali historické polní systémy v České republice – dalo by se současné senegalské polní hospodaření srovnat se zemědělstvím některého z období českého středověku nebo i pravěku?

Projekt Záře a UFO více či méně tajemné

Blízké setkání s UFO|foto:Shutterstock

Před 30 lety, v roce 1995, přebral otěže Planetária po Jaroslavu Poštolkovi, který o čtyři roky dříve náš magazín vymyslel, Frederik Velinský. Planetárium se tehdy vysílalo pouze jednou do měsíce. V dubnu a v květnu 1995 jsme v něm poskytli prostor svědectví několika lidí převážně z Liberecka, kteří viděli cosi záhadného na obloze – zkrátka: pozorovali UFO. Popisované jevy jsme se v pořadu nesnažili nijak vysvětlovat. Už třetím rokem se však o to v té době pokoušeli nadšenci z projektu Záře, který byl spuštěn právě za účelem evidence a výzkumu UFO a dalších nevysvětlitelných jevů.

Ufologie jako dobrodružství poznání|foto:Nakladatelství Černý Drak

Na jaře roku 2022 se tito badatelé rozhodli svůj projekt po třiceti letech ukončit. Všichni, kdo se do něj v průběhu let zapojili, se snažili být co nejobjektivnějšími a nestrannými badateli. Přijímali hlášení na standardizovaných formulářích, hovořili s očitými svědky, případy „neidentifikovaných létajících objektů“ a dalších tajemných jevů se snažili zkoumat i vysvětlovat, a to ve spolupráci s vědci a dalšími odborníky. Na webových stránkách projektu Záře byla v roce 2022 zveřejněna jeho detailní závěrečná zpráva a zároveň se na pultech knihkupectví objevila populárně psaná publikace Vladimíra Šišky, zakladatele projektu – „Ufologie jako dobrodružství poznání“. My se tímto dobrodružstvím necháme unášet. A to prostřednictvím rozhovoru, který jsme poprvé vysílali začátkem května roku 2022.

O projektu Záře však bude řeč i příště. Jeho zmiňovaný konec totiž nebyl definitivní. Díky impulsu, který přišel ze zahraniční, začal projektový tým v roce 2024 znovu registrovat a zpracovávat hlášení o pozorování jevů, označovaných dnes trochu šířeji jako UAP – neidentifikované anomální jevy.