Čirok, dochan a jiné. Z historie afrického zemědělství a výročí prvního výstupu do volného kosmu

V úvodním přehledu zajímavostí se dozvíte, jak se vede sladkovodním delfínovcům ganžským v indických řekách, představíme vám pozoruhodnou evoluční adaptaci dýchacích orgánů asijských ryb rájovců dlohoploutvých, nahlédneme do tajemných příkopů z pravěku, objevených archeology u saského Lipska, zmíníme se o pozoruhodném nálezu hromadného hrobu z doby římské ve Vídni a povíme si o lišejníku, který by troše štěstí mohl přežít i nehostinné podmínky na povrchu Marsu.

Sahara a zemědělství v Africe

Dochan klasnatý, tzv. perlové proso, původem z Afriky|foto:Pixabay, Licence Pixabay, ©

V minulém Planetáriu jsme si povídali o Sahaře, která nebyla vždycky tak vyprahlá jako dnes. Období zelené a žluté Sahary se v minulosti mnohokrát vystřídala v souvislosti s počátky a konci ledových dob – tedy glaciálů. Za ty jsou zřejmě zodpovědné takzvané precesní pohyby zemské osy, která není kolmá k rovině své dráhy; v důsledku toho se naše planeta při svém oběhu „kymácí“ skoro jako káča, a to s periodou přibližně čtyřiceti tisíc let. Dávky slunečního záření tak dopadají na naši planetu v různých obdobích s různou intenzitou a pod různým úhlem. A pak je na Sahaře tu o něco vlhčeji a jindy zase sucho. Oblast subsaharské Afriky zajímavým způsobem přispěla k historii zemědělství.

Čirok|foto:Pixabay, Licence Pixabay, ©

Saharská poušť pravděpodobně přispěla i k samotnému vzniku a rozvoji zemědělství, říká archeolog a archeobotanik Jaromír Beneš z Laboratoře archeobotaniky a paleoekologie Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Jakým způsobem? Došlo v subsaharské Africe k domestikaci nějakých plodin, případně i zvířat? Některé v současnosti rozšířené plodiny se do Afriky dostaly z Asie. Podobnou cestou přišel také skot, se kterým se dnes na africkém kontinentu běžně setkáte.

Alexej Leonov, první ve volném vesmíru

Kosmonaut Alexej Leonov během společné sovětsko-americké mise Sojuz-Apollo v roce 1975 ukazuje svou kresbu velitele Apolla Thomase Stafforda|foto:NASA Images, CC0 1.0, ©

Nedávno uplynulo 60 let od prvního výstupu člověka do volného vesmíru. Tímto průkopníkem se 18. března roku 1965 stal kosmonaut Alexej Leonov. Tento v pořadí jedenáctý sovětský kosmonaut zemřel v říjnu roku 2019. Byl rozhodně jednou z nejvýraznějších osobností sovětského kosmického programu. Zasloužila se o to především mise kosmické lodi Voschod 2, ve které letěl spolu s Pavlem Běljajevem; krátká, ale komplikovaná. Chybělo málo a mohla skončit tragédií. Pojďme si dobrodružství těchto dvou odvážných mužů připomenout podrobněji, v repríze povídání s publicistou a odborníkem na kosmonautiku Tomášem Přibylem, jinak kurátorem letectví a kosmonautiky Technického muzea v Brně, které jsme poprvé vysílali při půlstoletém výročí této přelomové události.