Budoucnost jistá i nejistá: stanice na oběžné dráze kolem Země a cesty za ekvádorským hmyzem

V úvodním přehledu zajímavostí navštívíme Jakutskou republiku na ruské Sibiři, kde rozmrzající permafrost vydává pozůstatky dávno vyhynulých zvířat, podíváme se na jih Anglie k monumentu Stonehenge, který byl zřejmě v pravěku jakýmsi centrálním „poutním místem“ raných zemědělských kultur Británie, zmíníme se o indickém projektu družic, které mají vyzkoušet spojení a opětné rozpojení nepilotovaných těles na oběžné dráze, a také o startu české družice LASARsat, která poslouží jako trenažér revoluční metody oživování nefunkčních družic na oběžné dráze paprskem laseru; na závěr se pak zmíníme o husarském kousku sondy Parker Solar Probe, která se zase o něco víc přiblížila Slunci.

Dnešek a budoucnost stanic na orbitě

Pohled na Zemi z Mezinárodní vesmírné stanice|foto:Pixabay, Licence Pixabay, ©

Možná i vy jste vykročili do nového roku 2025 s různými předsevzetími a plány, a sami jste zvědaví, jak to s jejich realizací dopadne. Kosmické agentury i různé soukromé společnosti, které se věnují kosmickým technologiím a výzkumu vesmíru, to mají podobné. Je to už pěkná řádka let, co se vždy na začátku nového kalendářního roku v našem pořadu věnujeme právě těmto kosmickým plánům. Ani tentokrát neuděláme výjimku. Přiznejme si upřímně – jejich přehlídka je stále pestřejší a zajímavější.

Ruský kosmonaut Oleg Kotov na kosmické vycházce|foto: NASA

Přehled očekávaných událostí v kosmonautice a výzkumu vesmíru pro nás i tentokrát připravil popularizátor kosmonautiky a šéfredaktor webu Kosmonautix.cz Dušan Majer. Začneme návštěvou Mezinárodní vesmírné stanice ISS – už nějakou dobu se spekuluje o tom, jak dlouho ještě na oběžné dráze vydrží. Jakýkoliv technický problém, který se na její palubě vyskytne, se široce diskutuje napříč sdělovacími prostředky; její technický stav je však stále v zásadě dobrý. Na oběžné dráze je kromě ISS také čínská kosmická stanice; byly zahájeny práce i na konstrukci mezinárodní stanice Gateway, která by se měla usadit u Měsíce. V plánech a výhledech se však počítá i s dalšími stanicemi na zemské orbitě.

Za hmyzem do Ekvádoru

Mokřad s jezerem v horské rezervaci Cajas v Ekvádoru|foto:Pixabay, Licence Pixabay, ©

Jihoamerická republika Ekvádor leží přímo na rovníku, mezi Kolumbií a Peru. Její území je, co se přírody týče, velmi různorodé: najdete tam deštné pralesy, savany i náhorní plošiny, ze kterých ční sopečné vrcholky Kordiller. Není divu, že přitahuje zájem přírodovědců a láká výzkumné expedice z celého světa. Na studiu ekvádorské přírody, zejména pak hmyzu, se v rámci jednoho mezinárodního projektu podílejí i čeští výzkumníci. A jsou úspěšní: v rámci zmíněného projektu už bylo popsáno několik dosud neznámých hmyzích druhů. 

Znečištěný prales v Ekvádoru|foto:Profimedia

Mezinárodní projekt, nazvaný „Studium biodiverzity fauny hmyzu v přírodních a zemědělských lokalitách v Ekvádoru“, si klade za cíl porovnat, jak se hmyzu daří v původních primárních lesích ve srovnání s lokalitami obhospodařovanými člověkem. Projektu se z české strany účastní také entomolog Miloš Trýzna z Oblastního muzea v Ústí nad Labem. Jak vypadá původní primární les Ekvádoru a co je typické pro tamní hmyzí faunu? Díky projektu se i do českých sbírek, ať už v Praze nebo v Ústí nad Labem, dostávají vybrané exempláře ekvádorského hmyzu. Miloš Trýzna se však nevěnuje pouze ekvádorským broukům. Účastní se i dalšího projektu, zaměřeného pro změnu na hmyzí faunu Madagaskaru.