Koník jeskynní, medvěd a pravěké dřevo: život v podzemí Labských pískovců a projekt Kam udeřil blesk
Jeskyně Labských pískovců, 2. část: Život (4:43) – Příběhy s pětkou: Vulkán Askja (22:22) – Knihovnička: Středověká meteorologie u nás (23:55) – Kam udeřil blesk? (30:08)
V úvodním přehledu zajímavostí se zmíníme o možných problémech s největším plujícím ledovcem světa, který se zadrhl v mělkých vodách u ostrova Jižní Georgie na jihu Atlantiku, dozvíte se, jak se daří na Šumavě bobrům a proč jich už tolik nepřibývá, zmíníme se o objevu kruhové kůlové stavby z pravěku na severu Dánska, která svým plánem připomíná megalitické monumety jižní Anglie, a také o nálezu historické polynéské kanoe „waka“ na jednom z Chathamských ostrovů v jižním Pacifiku, a k tomu přidáme pár slov o přistání lunárního modulu Blue Ghost v oblasti Mare Crisium na Měsíci.
Život v jeskyních Labských pískovců
Ve skalách Labských pískovců, usazených na sklonku druhohor na dně křídového moře, se skrývají více než dvě stovky jeskyní. Jak jsme si řekli minule, nejde o žádné rozsáhlé prostory. Největší z nich je komplex Loupežnické a Pytlácké jeskyně, který má dohromady několik stovek metrů; jsou to jeskyně rozsedlinové. Kromě nich najdete ve skalách Labských pískovců, především v kaňonu Labe, také suťové jeskyně, vzniklé řícením kamenných bloků. Třetím typem jsou jeskyně puklinové, které bývají nejmenší a také nejmělčí, takže jsou z pohledu speleologa asi nejméně zajímavé. Dnes si budeme povídat o jeskynním životě Labských pískovců, současném i dávno minulém. Zmíníme se i o některých překvapivých nálezech.
Nejčastějšími obyvateli podzemí byli a jsou netopýři, říká mikrobiolog Jaroslav Kukla, vedoucí Laboratoře environmentální chemie a analýz půd na Ústavu pro životní prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze. A také horolezec a speleolog. S netopýry tam žijí i koníci jeskynní, o nichž se neví, kde a kdy se tam vlastně vzali. Co žilo v jeskyních Labských pískovců kdysi – a co v jejich okolí rostlo? To bývá možné zjistit třeba díky vrstvám jeskynních usazenin, v jejichž profilech jsou stopy minulosti často dobře konzervovány. Našly se však takové sedimenty i v některých jeskyních pískovcové oblasti? Kromě ulit a různých drobných kostiček odtamtud pocházejí mj. opravdu staré kosti jednoho medvěda, který spadl do Loupežnické jeskyně, a dokonce i mumifikované dřevo prastaré borovice.
Bleskem označeno aneb Kam udeřil blesk?
Projekt, nazvaný „Kam udeřil blesk?“ je další z vlaštovek takzvané občanské vědy, kterých poslední dobou hojně přibývá. Oč v něm jde? Stačí si pamatovat místo, do kterého v blízké, nebo i docela vzdálené minulosti udeřil blesk a nahlásit jeho polohu prostřednictvím formuláře na webu bleskemoznačeno.cz. Proč vědce právě ona „místa zásahu“ zajímají?
Co po sobě výboj blesku zanechává nám vysvětlila a projekt Kam udeřil blesk? představila Ivana Kolmašová, vědecká pracovnice Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd České republiky v Praze. Mnoha dějům, spjatým s bouřemi, stále ještě nerozumíme. Spousta otázek ve fyzice blesků zůstává nezodpovězených. Na které z nich by vědci především chtěli najít odpověď?
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
