Neposeda s dlouhým ocáskem: pták roku 2025 konipas horský a málo známé jeskyně Labských pískovců
Pták roku 2025 konipas horský, milovník potoků a řek (4:43) – Procházka březnovu oblohou (23:55) – Jeskyně Labských pískovců, 1. část: Kde se vzaly a jaké jsou? (30:08)
V úvodním přehledu zajímavostí bude řeč o tání ledovců, které je stále rychlejší a nejvíc postihuje ty středoevropské, povíme si také o návratu velkých šelem do přírody kontinentální Evropy, kde se vedle vlků velice dobře daří třeba i šakalům, zmíníme se o nálezu dva tisíce let starého římského meče na jihu Polska a také o nečekaném objevu originální práce italského sochaře Donatella v muzeu ve slovenské Levoči a nakonec vás uklidníme ujištěním, že asteroid, který se přiblíží k Zemi před Vánoci roku 2032, naši planetu docela jistě mine.
Konipas horský, milovník potoků a řek
Česká společnost ornitologická vyhlásila ptákem roku 2025 konipasa horského. Drobného, štíhlého, neposedného pěvce, se kterým se potkáte nejčastěji v blízkosti potoků, bystřin, řek, ale i různých vodních nádrží. To je také jeden z důvodů, proč byli právě konipasi horští letos poctěni oním čestným titulem – ornitologové chtějí s jejich pomocí upozornit na význam přirozených vodních toků pro živočichy, lidi i krajinu. V loňském roce totiž vstoupil v platnost Zákon na obnovu přírody Evropské unie, který zahrnuje mimo jiné i obnovu vodních toků a vodních těles.
Naše řeky i potoky často trpí tíživým dědictvím minulosti, spojeným s napřimováním a regulací toků. Ani jejich budoucnost se nezdá být růžová – klimatická změna přináší nejen dlouhá období sucha, ale také přívalové deště a povodně. A je tu ještě jeden důvod, proč vyhlásit ptákem roku právě konipasa horského. Ruku na srdce – víte vůbec, jak vypadá? A jak se liší od všeobecně známého konipasa bílého?
Konipasi horští jsou u nás poměrně hojní. O to víc zaujme fakt, že jsou to vlastně přistěhovalci. Jejich původní areál výskytu ležel o dost jižněji; teprve v polovině 19. století se začali šířit na sever. Nedá se tedy říci, že by to nějak souviselo s klimatickou změnou, říká Lukáš Viktora z České společnosti ornitologické... Jaké typy toků a břehů mají nejraději? Vyskytují se u nás celoročně nebo na zimu odlétají? A jak vypadá běžný život konipasů horských na jejich hnízdištích? Konipasů horských u nás žije poměrně dost; pokud chcete, aby to tak i nadále zůstalo, můžete jim vhodným způsobem pomoci. Jak?
Kde se vzaly jeskyně Labských pískovců?
Možná to pro vás bude nová informace, ale oblast Labských pískovců je na jeskyně překvapivě bohatá – jsou jich více než dvě stovky. Důkladně je zmapovat a popsat, takový cíl má nedávno zahájený projekt, který nám představil Jaroslav Kukla, vedoucí Laboratoře environmentální chemie a analýz půd na Ústavu pro životní prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze. A také horolezec a speleolog.
Jak jeskyně v Labských pískovcích vznikly a jakého jsou vlastně charakteru? Abychom si to dobře vysvětlili, musíme se nejprve vydat do vzdálené minulosti, kdy se v těchto místech rozlévalo druhohorní moře. Konkrétně do nejmladší periody druhohor, označované jako křída. To je nějakých 145 až 66 milionů let před současností... Přinejmenším o některých jeskyních Labských pískovců se ví odedávna, více se však o nich začalo hovořit až na počátku 20. století s rozvojem turistiky. Do jaké doby spadají první vyloženě speleologické aktivity, spojené s průzkumem, případně i mapováním jeskyní v Labských pískovcích?
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
