Pohledy do šera i do tmy: rok v životě netopýra a horká i studená oblaka mezihvězdné hmoty
Ze života našich netopýrů (4:22) – Příběhy se čtyřkou: Suezský průplav (17:45) – Knihovnička: Dějiny starého Mexika (24:12) – Horká i studená mezihvězdná hmota (28:26)
V úvodním přehledu zajímavostí vám představíme náš nejvyšší strom – douglasku tisolistou z lesa u Návarova na Jablonecku, povíme si o prvním nálezu dinosauřích kostí na území Hongkongu a také o objevu dosud nejstaršího zkamenělého pulce v Argentině, zmíníme se o jednom z největších mayských měst, které v mexické džungli odhalilo laserové skenování terénu a nakonec se dozvíte pár údajů o jasném meteoru, který před koncem října prolétl nad Rakouskem.
Lidé, netopýři a jejich kolonie
Netopýři nepatří k nejpopulárnějším živočichům naší přírody; mnozí lidé se jich štítí, a dokonce i bojí – třeba jen proto, že o nich vlastně nic nevědí. Netopýři jsou přitom neobyčejně užiteční tvorové, jejichž jediným nepříjemným zvykem je, že se občas vyskytnou ve velkém počtu na místech, která (alespoň z našeho lidského pohledu) k tomu rozhodně nejsou určená… Se všemi nepříjemnými důsledky, které z přítomnosti netopýří kolonie vyplývají.
Jak vypadá život netopýra nám přiblíží Daniel Horáček z liberecké pobočky České společnosti pro ochranu netopýrů, který se výzkumu a ochraně těchto létajících živočichů věnuje více než 30 let. Podle čeho si netopýři vybírají prostory pro své kolonie? Proč bychom se měli starat o to, aby se naši netopýři měli dobře? Jaký je jejich význam pro člověka a přírodu jako takovou? Jakou činnost vyvíjí Česká společnost pro ochranu netopýrů – co všechno její členové pro netopýry (a pochopitelně i pro lidi) dělají?
Horká i studená oblaka: Mezihvězdná hmota
Prostor mezi hvězdami se na první pohled může zdát prázdný, ve skutečnosti však není. Vyskytuje se v něm třeba záhadná temná hmota, jejíž přítomnost jsme schopni odhalit jen díky jejímu gravitačnímu působení. O tu se však dnes zajímat nebudeme. Tématem našeho povídání bude tzv. baryonová mezihvězdná hmota – tedy ta, která je součástí námi pozorovatelného vesmíru. I když ji popravdě také dost často nevidíme. Dozvíte se, co ji tvoří, jaké má vlastnosti, jaký je její význam a jak ji můžeme pozorovat a zkoumat.
Co se tedy ve zdánlivé pustině mezi hvězdami nachází? O tom jsme si před časem povídali se Soňou Ehlerovou, výzkumnou pracovnicí Astronomického ústavu Akademie věd České republiky v Praze. Jaké prvky v oblacích mezihvězdné hmoty převažují? Jak mohou být velká? A jak je to s mezihvězdnou hmotou v naší vlastní Galaxii nebo jejím blízkém okolí? Máme nějaká vlastní molekulární oblaka nebo hvězdnou porodnici?
Související
-
Loupežnická jeskyně na Ještědském hřbetu je zimovištěm netopýrů. Navštívili jsme je
Loupežnická jeskyně v Solvayově lomu je nepřístupná, mimo jiné kvůli zimování netopýrů. Měli jsme výjimečnou možnost do ní krátce vstoupit.
-
Netopýr zamotaný ve vlasech je jen pověra, vysvětluje ochránce zvířat Horáček
„Zamotat netopýra do vlasů, navíc, aby tam zůstal, je nesmírně náročné,“ vyvrací jeden z mýtů o netopýrech Daniel Horáček.
-
Jak vědci odhalili, z čeho je uhněten viditelný vesmír, a jak Španělé našli aztécký Tenochtitlán
Chemie vesmíru a vznik prvků (4:15) – Procházka červencovou oblohou (21:33) – Pět set a jeden rok od pádu aztéckého Tenochtitlánu, 1. část: Předehra (repríza - 26:27)
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka