Jak vědci odhalili, z čeho je uhněten viditelný vesmír, a jak Španělé našli aztécký Tenochtitlán

V úvodním přehledu zajímavostí si povíme o jednom z nejhlouběji ležících objevených lodních vraků, vrátíme se k výbuchu Vesuvu, ke kterému v roce 79 nejspíš nedošlo v srpnu, ale patrně až na podzim, představíme vám teprve druhé kompletní mamutí mládě objevené ve věčně zmrzlé půdě Arktidy, navštívíme kosmodrom na severu Austrálie, odkud nově startují i rakety NASA a povíme si o pádu meteoritů do údolí řeky Drávy v rakouských Korutanech.

Astrochemie aneb Z čeho je viditelný vesmír

Mlhovina v souhvězdí Orion|foto:Shutterstock

Z čeho jsou uhnětené hvězdy, planety, komety nebo mlhoviny? Můžeme to na dálku nějak zjistit? Dlouho se zdálo, že je to nemožné. Přelom přineslo 19. a 20. století, rozvoj spektroskopie a později radioastronomie. Jak se vědci naučili zkoumat chemické složení vzdálených objektů? Z jakých prvků je vesmír složen, kde se tyto prvky vzaly a jaké chemické či astrofyzikální procesy provázejí vznik nových hvězd a jejich planetárních soustav? Tohle všechno se dozvídáme především prostřednictvím astrochemie.

Hvězda pohlcovaná supermasivní černou dírou|foto:NASA/JPL-Caltech, CC0 1.0, ©

Historie tohoto oboru se začíná psát v druhém desetiletí 19. století, kdy byla poprvé získána data, která mohla vést k identifikaci chemického složení prvního vesmírného objektu – konkrétně našeho Slunce. Kdyby to tehdejší vědci tušili a uměli... Vypráví Martin Ferus z Oddělení spektroskopie Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského Akademie věd České republiky v Praze. Ale pozor: hmota, jejíž složení můžeme prostřednictvím spektrální analýzy zkoumat, tvoří jen asi 4,5 procenta hmoty a energie celého kosmu. Zbytek vesmíru je pro nás zatím neviditelný a prakticky neuchopitelný.

1521: Španělé před branami Tenochtitlánu

Aztéčtí bohové|foto:Shutterstock

Loni v srpnu to bylo rovných 500 let. 13. srpna 1521 dobyli Španělé město Tenochtitlán, centrum mocné mezoamerické říše Aztéků. Na jeho místě se dnes rozkládá hlavní město Mexika – Ciudad de México. Vítězství dobyvatele Hernána Cortése patří k základním kamenům mexické historie. A je zajímavé, že současní Mexičané se k svému aztéckému dědictví hlásí stejně jako k tomu španělskému; mexická identita je zkrátka průnikem obou. Jak to tenkrát bylo?

Portrét španělského dobyvatele Mexika Hernána Cortése (1485–1547), dílo neznámého autora 17. století ze sbírek Námořního muzea v Madridu|foto:Wikimedia Commons, Museo Naval Madrid, CC0 1.0, ©

Aztécká říše byla kratičkým vrcholem dva a půl tisíce let dlouhého kulturního a politického vývoje na území dnešního Mexika, říká v naší první letní repríze Markéta Křížová ze Střediska ibero-amerických studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Vznikla jen nějakých 100–150 let před příchodem Evropanů a její politické uspořádání bylo proto velmi křehké; i přesto, že v mnohém navazovalo na předchozí vývoj.

O Aztécích jako takových toho bohužel víme jen málo. Ze španělských zdrojů máme informace o krvavých obětech, které Aztékové přinášeli svým bohům. Opravdu byly jejich rituály tak kruté? Jak se vůbec Španělé o aztécké říši a městu na jezeře dozvěděli? Byl aztécký král Moctezuma II. předem informován o tom, že přicházejí? Považoval je skutečně za nadpřirozené bytosti a Cortése samotného za boha Quetzalcoatla, jak se často vypráví?