Leona Šmelcová: Vydá se dobyvatel Hernán Cortés znovu za oceán? Španělský historik chce vrátit jeho ostatky do vlasti
Tahle země není pro dobyvatele. Ani pro jejich ostatky. Španělský historik Esteban Mira Caballos vyzval španělskou vládu, aby požádala o navrácení pozůstatků proslulého Hernána Cortése z Mexika. Španělský konkvistador, který roku 1521 dobyl hlavní město aztécké říše – Tenochtitlán – a navždy proměnil mexické dějiny, je za oceánem ve „skutečném ohrožení“, uvedl vědec, který před pár dny představil svou novou knihu s názvem Hernán Cortés pro 21. století.
Mexiko se spolu s řadou dalších zemí dlouhodobě vyrovnává s koloniální minulostí. Tamní prezident Andrés Manuel López Obrador se například už před časem omluvil původním obyvatelům za genocidu spáchanou v 16. století po příjezdu Španělů. K tomu samému vyzval i papeže Františka a španělskou korunu.
Čtěte také
Už více než rok na různých místech světa sílí protesty proti reminiscencím kolonialismu a připomínkám útlaku původních obyvatel. Nejedna Cortésova socha skončila pomalovaná červenou barvou, či s hanlivými nápisy. Mira Caballos se ale domnívá, že Hernán Cortés se stal obětí takzvané černé legendy, tedy propagandistického očerňování a překrucování faktů.
„Jistě je pravda, že se dobývání Mexika neobešlo bez vraždění a krutostí, ale určitě nešlo o genocidu, protože Cortés chtěl území ovládat a k tomu potřeboval pracující lid,“ vysvětloval pragmaticky historik v rozhovoru pro list El Universal. Mira Caballos se především domnívá, že by se na španělského dobyvatele mělo pohlížet pouze v historickém kontextu. Pro dějiny je důležitou osobností, ať už v dobrém, či ve zlém, neboť změnil svět.
Mořeplavcovy ostatky
V Mexiku však Cortése vnímají jako by zemřel včera, míní španělský životopisec s tím, že zchudlého šlechtice, jenž se vydal do zámoří začátkem 16. století, někteří viní i ze současných problémů latinskoamerické země. „Hodně Mexičanů si myslí, že Cortés je ve Španělsku považovaný za hrdinu, ale tak to není. Jako učitel bohužel vidím, že jej mladí Španělé mnohdy vůbec nedovedou zařadit,“ popsal Mira Caballo.
Čtěte také
Situace je vyhrocená a mořeplavcovy ostatky by zkrátka měly nalézt klid v rodném Medellínu v západním Španělsku, byť to je v rozporu s jeho poslední vůlí. Mimochodem Cortés, který zemřel v roce 1547, už ve vlasti pohřbený byl. Dobyvatel Aztécké říše totiž v rodné zemi zemřel, když přijel kvůli soudnímu sporu ohledně svých zámořských pozemků.
Do Nového Španělska, dnešního Mexika, se dostal až 15 let po smrti, protože příbuzní chtěli naplnit jeho závěť. Ovšem i v Mexiku se jeho hrob několikrát stěhoval, podle dostupných informací do roku 1823 nejméně devětkrát. Toho roku pak ostatky zmizely, schoval je konzervativní politik Lucas Alamán v obavách, že budou zhanobeny. Mexiko tehdy slavilo první léta své nezávislosti na Španělsku a už tehdy se ozývaly hlasy, že by Cortésův hrob měl být zničen.
Mořeplavec nakonec zakotvil v kapli kostela Ježíše Nazaretského v centru Mexiko City, vedle nemocnice, kterou o 500 let dříve založil. Vstup do kostela je střežen a hrob je označen jen nenápadnou cedulkou, mnozí ani nevědí, kde Cortés spočívá. A kdo ví, jak dlouho bude? V mládí prý tenhle dobrodruh nedokázal vydržet na jednom místě. A vypadá to, že tomu tak bude ještě dlouho po jeho smrti.
Autorka je publicistka
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
