Černá neděle v Dust Bowl
Jedna z největších ekologických katastrof 20. století vyvrcholila před 90 lety, 14. dubna 1935, kdy oblast rovinných států na jihozápadě USA zasáhla obří prachová bouře.
Tento den vstoupil do dějin Spojených států amerických jako „Černá neděle“. Podle dochovaných vzpomínek začal slunečným, téměř bezvětrným ránem. Až náhlý křik ptáků upozornil obyvatele oblasti Velkých planin především v Oklahomě a Texasu, že se něco děje.
Zima a tma. Prachová apokalypsa
Ze severu se velkou rychlostí valila obrovská a hustá oblaka prachu. Zvedl je silný vítr, který před sebou tlačila masivní studená fronta. Kromě ptáků ohlašovalo prachovou smršť také praskání statické elektřiny. Ta dokázala vyřadit z provozu mnohá zařízení a lidé si při vzájemném dotyku dávali elektrické rány. Skutečná apokalypsa nastala, když dorazila prachová mračna. Teplota v bouři poklesla prý až o 30 stupňů a velmi silný vítr pokrýval hustým černým prachem všechno, co mu přišlo do cesty. Prach zakryl slunce a nastala tma. Svíčku nebo petrolejku však nebylo možné rozsvítit ani v domech, protože ve vzduchu bylo málo kyslíku. Mnozí lidé tehdy přišli o život, a ještě více o živobytí. Bouře totiž z polí brala ornici a nahradila ji vysokou vrstvou prachu. Ve farmářské oblasti to znamenalo katastrofu.
Farmáři na Velkých planinách
Nebyla to první a bohužel ani poslední podobná prachová bouře v oblasti Velkých planin. Do značné míry za to mohli ti, kdo byli nejvíce postiženi – farmáři. Velké planiny nebyly až do poloviny 19. století obdělávány. Jde o polopouštní oblast, kde rostly především hluboko kořenící stepní trávy, bývalo tu sucho a vály silné větry. Jenže v druhé polovině 19. století tu začalo hodně pršet. Lidé si mysleli, že se změnilo klima, a protože ve Spojených státech, do kterých mířili stále další a další přistěhovalci, stoupala poptávka po obilí, začali zde ve velkém hospodařit. Zakládali velikánské lány, rozorávali prérijní půdu a místo původních rostlin seli obilí. A pak to přišlo. V roce 1929 udeřilo po téměř celých Spojených státech desetileté sucho. Nejvíce škodilo právě na Velkých planinách. Půda, kde chyběly hluboce kořenící prérijní trávy, které uměly zadržovat vodu a zhutňovat hlínu v obdobích sucha, byly pryč. Místo nich tu rostlo mělce kořenící obilí.
Sucho a prach. Uprchlíci z Dust Bowl
Dříve pevná zem, vedle dlouhotrvajícího sucha ničená také intenzivním hospodařením, se rozpadala na prach. Když přišly pro tuto oblast typické silné větry, snadno z prachu vytvořily masivní mraky, které ničily všechno – první známá velká prachová bouře přišla v roce 1930. Během deseti let se v oblasti Velkých planin zejména na území Oklahomy a Texasu vytvořilo prachové území o velikosti Německa, kterému se začalo říkat Dust Bowl – Mísa prachu.
Kdysi úspěšně hospodařící farmáři masově krachovali. Na polích vysoko zavátých prachem se nedalo nejen hospodařit ale ani dýchat, a tak utíkali pryč. Nejčastěji do Kalifornie. Prachové bouře daly do pohybu asi tři a půl milionu lidí. Bohužel, Spojené státy se tehdy potýkaly s hospodářskou krizí, a tak se z uprchlíků z Dust Bowl stávala městská chudina. Asi půl milionu jich zůstalo úplně bez domova. Mnozí zemřeli na podvýživu a plicní choroby. Protože nejčastěji prchali z Oklahomy, říkalo se jim „Okies“. Toto označení se stalo synonymem pro chudáky, kteří hospodářskou krizi odnesli nejhůř, ale také pro ty, kdo prchají před přírodní katastrofou.
Stromy proti prachu
Americká vláda zareagovala přijetím zákona a vytvořením zvláštní služby na ochranu půdy, která iniciovala projekt s názvem Ochranný pás Velkých planin. Stát platil farmářům za to, že v postižené oblasti na určených místech sázeli stromy a starali se o ně. První takový strom byl zasazen už v roce 1935 v Oklahomě. Za dvanáct let vznikl asi sto mil široký pás stromů táhnoucí se od kanadských hranic až do severního Texasu, který zhutňuje půdu, zadržuje vodu a působí jako větrolam. Pás funguje, a tak v roce 2010 uvolnila federální vláda peníze na obnovu poškozených míst.
Související
-
Václav Cílek: Když mluvíme o vodě, myslíme si, že jedno velké opatření zabere. Ne, ukazuje historie
„V současné době máme pocit, že je nadbytek potravin,“ říká geolog Václav Cílek a vysvětluje, jak se v minulosti kvalita zemědělství projevovala na stavu společnosti.
-
Ničivý výbuch v pustině. Stratovulkán Askja, Islanďané a jezera
Před sto padesáti lety došlo na Islandu k eruptivní události, která se výrazně zapsala do historie země a dala vzniknout dvěma jezerům, k nimž dodnes míří davy turistů.
-
Neuskutečněná Nová Harmonie socialisty Roberta Owena
V lednu roku 1825 se velšský továrník a socialista Robert Owen pokusil v osadě New Harmony v americké Indianě založit ideální beztřídní komunitu, kde se všem povede dobře.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
