Veronika Kindlová

Už pár let poté, co se v pohraničních oblastech Čech odehrála výměna obyvatel, bylo jasné, že se tato demograficko-sociální akce neobešla bez potíží. A to nikoli malých.

V lednu roku 1825 se velšský továrník a socialista Robert Owen pokusil v osadě New Harmony v americké Indianě založit ideální beztřídní komunitu, kde se všem povede dobře.

První rok po válce přišlo osidlovat pohraničí opravdu velké množství lidí z vnitrozemí. Ani s Maďary jich nebylo tolik, aby zvládli zajistit chod zemědělství a průmyslu.

Po pádu komunistického režimu převládl pocit, že profesionální armáda lépe dostojí českým závazkům v Severoatlantické alianci. Poslechněte si, jak se rušily povinné odvody.

V Sousedech se vracíme do Bad Kissingenu, kde se loni konal další ročník semináře o sudetoněmeckých nářečích, který pořádalo sudetoněmecké krajanské sdružení.

Vyčistit zemi od odvěkých nepřátel a udělat z Československa zemi jen se slovanským obyvatelstvem! To žádaly téměř všechny parlamentní strany poválečného Československa.

V Archivních návratech si tentokrát pustíme nahrávku z roku 1961. Margrete Schütt si tehdy k mikrofonu pozvala německého dramatika a spisovatele Karlludwiga Opitze.

Co zajímavého říkali lidem v Československu a později v České republice prezidenti při novoročních projevech?

„31 let člověk neslyší nic jiného, než jak pod vedením KSČ úspěšně spějeme k socialismu: v praxi to ‚úspěšné spění‘ končí vypnutým proudem a studeným topením.“ (Repríza.)

„Národnostní otázka je velmi citlivá otázka dneska,“ říkal už v létě roku 1989 ve svém slavném projevu z Červeného Hrádku tehdejší generální tajemník ÚV KSČ Miloš Jakeš.