Veronika Kindlová

Odstraňování pomníků na znamení rozchodu s minulostí se v naší zemi stalo bezmála tradicí. První republika poslala do lapidárií sochy Habsburků.

Brněnské nakladatelství Větrné mlýny oslovilo 12 současných německých spisovatelů. Každý z nich stráví jeden měsíc v jednom z českých nebo moravských krajských měst.

Hlavním a jediných tématem druhých květnových sousedů je 80. výročí od konce 2. světové války. Koná se například česko-německé putování podél Labe s názvem Řeka naděje.

Vydali jsme se do areálu pivovaru v Chříči, který funguje na bázi sociálního podniku. Mimo jiné je tam také muzeum každodennosti, které spravuje sdružení Propolis.

Čeští a moravští Romové byli za druhé světové války vyvražděni téměř z 90 procent. Přesto se o romském holocaustu mluví jen zřídka. Mapuje ho nová kniha historika Smlsala.

V Chemnitz v galerii Nichts v kulturním domě Artur byla 15. dubna zahájena výstava s názvem Místa ženské paměti mezi Saskem a Prahou.

Folklorní záležitost moravského venkova, která časem nejspíš zanikne. Právě takový obraz Velikonoc nabízel Československý rozhlas posluchačům v letech socialismu. 

Nahlížet do zakódovaných sejfů, číst dopisy v zalepených obálkách, nebo dokumenty, které leží až stovky kilometrů daleko. Tak vypadá sen nejedné zpravodajské služby.

Osobností výročí týdne je tentokrát průmyslník a mecenáš Theodor Grohmann. Narodil se 27. dubna 1844 ve Cvikově v rodině textilního průmyslníka Karla Grohmanna.

Existuje jeden všeobecně platný a pravdivý pohled na dějiny? Je možné zjistit, jak to doopravdy bylo? Nejen o tom píše Jakub Rákosník v knize Co je nového v historii.