Jaderný vědec Gernot Zippe, autor centrifugy na obohacování uranu se narodil ve Varnsdorfu

Nadaný Gernot vystudoval na univerzitě ve Vídni strojírenství a vydal se na vědeckou dráhu. Po vypuknutí druhé světové války narukoval k letectvu, kde působil jednak jako letecký instruktor, ale především se věnoval konstrukcím vrtulí a také radarům.

Na konci války upadl do sovětského zajetí, do roku 1946 byl internován v Praze. Když sovětská NKVD zjistila, jaké má Zippe vzdělání, odvezla ho do Sovětského svazu, kde byl s dalšími německými vědci nucen pracovat v rámci sovětského vojenského jaderného programu na obohacování uranu, tedy zvyšování podílu štěpného izotopu uranu 235. Takto obohacený uran je pak možné používat jako jaderné palivo nebo pro atomové zbraně.

Zippe zde spolupracoval s německými i sovětskými vědci. V roce 1953 se pod jeho vedením podařilo sestrojit plynovou centrifugu, která dokázala uran obohatit na 30 procent, což byl cíl požadovaný sovětskou stranou.

V roce 1957 se Gernot Zippe mohl vrátit ze zajetí domů. Krátce žil v Rakousku, pak se usadil v Německu. Dál pokračoval v jaderném výzkumu a na opětovném sestrojení centrifugy. Svou centrifugu a odbornou práci o jejím fungování předvedl na Virginské univerzitě ve Spojených státech.

Americká vláda se ho pokusila získat pro svůj jaderný program, Zippe ale odmítl a vrátil se do Německa. Zde pracoval v několika společnostech, které se zabývaly jaderným inženýrstvím.

Za své objevy získal uznání, ale také sklidil kritiku. Jednak mu bylo vyčítáno, že jeho centrifuga zlevnila nejen jadernou energetiku ale také k jaderné zbraně.  Kromě toho někteří sovětští vědci tvrdili, že Zippe využil jejich práci a že plynová centrifuga je ve skutečnosti jejich vynález. Gernot Zippe rodák z Varnsdorfu zemřel v roce 2008.

Am 13. November 1917 wurde Gernot Zippe in Warnsdorf als Sohn des Malers und nationalsozialistischen Politikers Anton Konrad Zippe geboren.

Der talentierte Gernot absolvierte ein Maschinenbaustudium an der Universität Wien und schlug eine wissenschaftliche Laufbahn ein. Nach Ausbruch des Zweiten Weltkriegs trat er der Luftwaffe bei, wo er als Fluglehrer arbeitete, sich aber hauptsächlich mit Propellerbau und Radartechnik befasste.

Nach Kriegsende wurde er von den Sowjets gefangen genommen und bis 1946 in Prag interniert. Als der sowjetische NKWD von Zippes Ausbildung erfuhr, wurde er in die Sowjetunion verschleppt, wo er und andere deutsche Wissenschaftler im Rahmen des sowjetischen Atomprogramms zur Urananreicherung gezwungen wurden. Dabei ging es um die Erhöhung des Anteils des spaltbaren Isotops Uran-235. Das so angereicherte Uran konnte als Kernbrennstoff oder für Atomwaffen verwendet werden.

Zippe arbeitete dabei mit deutschen und sowjetischen Wissenschaftlern zusammen. 1953 wurde unter seiner Leitung eine Gaszentrifuge gebaut, die Uran auf 30 Prozent anreichern konnte – das von der sowjetischen Seite angestrebte Ziel. 1957 konnte Gernot Zippe aus der Gefangenschaft in seine Heimat zurückkehren. Er lebte kurz in Österreich und ließ sich dann in Deutschland nieder. Er setzte seine Kernforschung und den Wiederaufbau der Zentrifuge fort.

An der University of Virginia in den USA demonstrierte er seine Zentrifuge und seine Arbeit zu deren Funktionsweise. Die US-Regierung versuchte, ihn für ihr Atomprogramm zu gewinnen, doch Zippe lehnte ab und kehrte nach Deutschland zurück. Dort arbeitete er in verschiedenen Unternehmen der Kerntechnik.

Er erntete Anerkennung für seine Entdeckungen, aber auch Kritik. Einerseits wurde ihm vorgeworfen, seine Zentrifuge nicht nur für die Kernenergie, sondern auch für Atomwaffen verbilligt zu haben. Andererseits behaupteten einige sowjetische Wissenschaftler, Zippe habe ihre Arbeit genutzt und die Gaszentrifuge sei in Wirklichkeit ihre Erfindung.

Gernot Zippe, geboren in Warnsdorf, starb 2008.