S rozhlasem jsem začal spolupracovat v roce 1991, ještě během svých studií na Pedagogické fakultě UJEP. Od roku 1994 jsem byl v rozhlase nastálo. Zpočátku jsem se věnoval hlavně kultuře a také hodně moderoval.
V lednu roku 1995 jsem po Jaroslavu Poštolkovi zdědil Planetárium, „měsíčník o věcech mezi nebem a zemí“, a přetransformoval jej postupně na populárně-vědecký magazín. Od října roku 2002 se Planetárium vysílá každý týden.
Roku 2012 jsem Český rozhlas opustil, ale Planetárium vyrábím dál jako externí redaktor. Vytvářím také webové stránky pořadu.
Všechny články
-
Na vlastní nebezpečí: Řím antituristický
Méně známými či zcela neznámými ulicemi a zákoutími „věčného města“ na sedmi pahorcích provádí pedagog, filolog a literární historik Martin C. Putna.
-
Termojaderná fúze: na cestě k novému zdroji energie a návštěva středověkých krušnohorských dolů
Termojaderná fúze, 1. část: Spustíme na Zemi malé Slunce? (4:49) – Procházka prosincovou oblohou (21:58) – Za dávnými horníky do podzemí Krušných hor (27:55)
-
Nebe před svátky rozsvítí Geminidy: Procházka prosincovou oblohou
Tichý ohňostroj létavic se zelenkavým nádechem, mezihvězdná kometa 3I/ATLAS, zimní hvězdný šestiúhelník, zářivý Jupiter a postupný návrat Saturnových prstenců.
-
Na periférii: Římští vinaři u Ochridského jezera a zmizení posledních mamutů z Wrangelova ostrova
Římští vinaři u Ochridského jezera: Výzkumy v Severní Makedonii (4:34) – Historické souvislosti: Státy jako organismy (21:39) – Poslední mamuti z Wrangelova ostrova (27:20)
-
Pozoruhodný život mušky bejlomorky, příběh rtuťové kapky a Nobelova cena pro Jaroslava Heyrovského
Život mušky bejlomorky (4:40) – Mýty, omyly a novinky astronomie: Betelgeuze (15:44) – Otec a syn Heyrovských, rtuťová kapka, polarografie a Nobelova cena (21:21)
-
Veleobří ruka Betelgeuze v Orionu má hvězdný „náramek“
Hvězda Betelgeuze před několika lety zaujala neobvyklým poklesem jasnosti. Spekulovalo se o možné blízké explozi a zániku v podobě supernovy. Nic z toho se nepotvrdilo.
-
Remember, remember, the 5th of November!
Pamatuj, pamatuj, na 5. listopad! Také letos v tento den ozářily oblohu nad Velkou Británii stovky ohňostrojů a některými městy prošly osvětlené karnevalové průvody. Proč?
-
Co zabíjí vzrostlé jilmy, jasany nebo smrky pichlavé a jak se v naší přírodě žije losům evropským
Stromy a jejich houbové patogeny (4:41) – Příběhy s pětkou: Guy Fawkes (20:03) – Kniha měsíce: Bohové a bohyně starých Slovanů (25:06) – Los evropský v naší přírodě (29:32)
-
Vídeňský kongres (v rytmu valčíku)
Píše se rok 1815 a Evropa už je unavená z válek, které trvají přes dvacet let. A tak armády vojáků střídají armády diplomatů a politiků v přepychových vídeňských salonech.
-
Jména, tváře, svatyně aneb Co zbylo z víry starých Slovanů?
Religionista Jiří Dynda ve své knize „Bohové a bohyně starých Slovanů“ shrnul dochované informace o předkřesťanských náboženských představách našich slovanských předků.
Stránky
- 1
- 2
- 3
- 4
- 5
- …
- následující ›
- poslední »