Nebe před svátky rozsvítí Geminidy: Procházka prosincovou oblohou

Při slunovratu, v neděli 21. prosince, začne astronomická zima. Stane se tak krátce po čtvrté hodině odpolední, kdy naše mateřská hvězda postoupí do znamení Kozoroha. Několik dní si ani nevšimneme, že by Slunce na obloze měnilo ve stejný čas svou polohu, později však začne znatelně stoupat. 

Létavice z Blíženců a Malého medvěda

Maximum meteorického roje Geminidy nad Spišským hradem|foto:Petr Horálek, FÚ v Opavě

Už o týden dříve, 14. prosince, vás jistě zaujme mnohem výraznější jev – meteorický roj Geminid. Jeden z nejaktivnějších rojů bude sice mít své maximum už v 9 hodin dopoledne, ale jistě si pro nás nějaký ten ohňostroj schová i do temného večera a nocí před i potom. Četnost výskytu středně rychlých meteorů, které zdánlivě vyletují ze souhvězdí Blíženců, je velká. V maximu až 150 částeček z asteroidu Phaethon, které shoří v atmosféře Země. Letos budou pozorovací podmínky – na rozdíl od loňska – příznivé. Měsíc bude tři dny po poslední čtvrti vycházet až po druhé hodině ranní, takže svým svitem téměř nebude rušit. Některé z létavic mohou zasvítit zelenkavou barvou.

Druhým prosincovým meteorickým rojem jsou Ursidy, které mají maximum 22. prosince. Jsou sice nevýrazné, ale fakt, že Měsíc bude v tu dobu jen dva dny po novu, může šance na jejich spatření zvýšit. Radiant mají v souhvězdí Malého medvěda, jejich mateřským tělesem jsou patrně pozůstatky komety 8P/Tuttle.

Kometa z hlubokého vesmíru a šestice hvězd

Mezihvězdná kometa 3I/ATLAS na snímku Hubbleova teleskopu|foto:NASA, ESA, David Jewitt (UCLA), Joseph DePasquale (STScI), CC0 1.0, ©

V prosinci máme také ještě šanci spatřit tolik diskutovanou kometu 3I/ATLAS, u které NASA odmítla spekulace, že jde o mezihvězdnou sondu. Je pozorovatelná i z našeho území brzy ráno relativně nízko nad obzorem. Těsně s rozedněním stoupá nahoru, na východě ji můžeme spatřit, jak opouští souhvězdí Panny. Během prosince se bude přesouvat směrem k souhvězdí Lva. K vyhledání přesné polohy doporučujeme aplikaci Stellarium, k pozorování pak triedr.

Na prosincové noční obloze zazáří především hvězdy tzv. zimního šestiúhelníku, který pospojujeme z hvězd Orionu a sousedních souhvězdí. Tvoří jej odshora Capella z Vozky, Aldebaran z Býka, Rigel z Orionu, Sírius z Velkého psa, Procyon z Malého psa a Pollux z Blíženců. Obrazcem prochází stříbřitý pás Mléčné dráhy.

Návrat Saturnových prstenců a měsíční fáze

Pozorování oblohy, astronomie, vesmír, hvězdy, dalekohled|foto:Shutterstock

Pokud jde o planety, stále je nebudeme mít kompletní. Do sedmičky chybějí Venuše a Mars. V první polovině prosince zato zahlédneme ráno nad jihovýchodním obzorem obtížněji pozorovatelný Merkur. Jupiter září na obloze téměř po celou noc kromě večera a jeho viditelnost bude koncem měsíce kulminovat. Naopak Saturn, který je sice poměrně dobře viditelný, postupně slábne. V listopadu mu na čas „zmizely“ prstence. Bylo to způsobeno souhrou jejich polohy a natočení vůči Zemi. Podobná událost nastane až v říjnu 2038. Dalekohledem můžeme sledovat, jak se mu jeho okrasa vrací. Uran a Neptun budou po konjunkci s Měsícem 4., resp. 31. prosince v noci pozorovatelné v jeho zdánlivé blízkosti, ovšem bez dalekohledu se neobejdete.

A na závěr tradiční měsíční fáze. 5. prosince bude Měsíc v úplňku, 11. prosince v poslední čtvrti, 20. prosince v novu a 27. prosince v první čtvrti. Přejeme příjemnou podívanou, hezké dny svátků a dobrý nový rok při dalších toulkách vesmírem!