Pozoruhodný život mušky bejlomorky, příběh rtuťové kapky a Nobelova cena pro Jaroslava Heyrovského
Život mušky bejlomorky (4:40) – Mýty, omyly a novinky astronomie: Betelgeuze (15:44) – Otec a syn Heyrovských, rtuťová kapka, polarografie a Nobelova cena (21:21)
V úvodním přehledu zajímavostí se budeme věnovat invazi nepříjemných jihoamerických „ohnivých mravenců“ na Sicílii, představíme vám nový druh „luciferské“ včely ze Západní Austrálie, povíme si, kolik zlata se zřejmě dosud skrývá pod zemí u Zlatých Hor na Jesenicku, zmíníme se o záhadném nálezu destičky s klínovým písmem z Kateřinské jeskyně v Moravském krasu a uslyšíte o výzvě egyptských odborníků světovým muzeím, která v koloniálním obdobím získala do svých sbírek některé vzácné egyptské artefakty.
Pozoruhodný příběh mušky bejlomorky
Světy hmyzu a hub jsou provázanější, než byste si možná sami byli schopni představit. Jedním z takových spojení je takzvaná nutriční symbióza. Určitě víte o termitech, kteří sbírají dřevní hmotu a ve svých hnízdech na ní pak pěstují houbu, kterou se živí. Sami totiž nejsou v trávení dřeva tak dobří. Podobně se chovají američtí mravenci rodu Atta. Ti si do mravenišť přinášejí listy, z nichž připravují substrát pro pečárkovitou houbu, která jim také slouží jako zdroj potravy. Podobné nutriční symbiózy hub a některých druhů hmyzu jsou běžné i v naší přírodě.
Výzkumu nutričních symbióz hmyzu s houbami se u nás věnují badatelé z Laboratoře genetiky a metabolismu hub Mikrobiologického ústavu Akademie věd České republiky v Praze. Vedoucím této laboratoře je mykolog Miroslav Kolařík. Které hmyzí druhy naší přírody do úzkého podmíněného vztahu s houbami vstupují? Jak se soužití bejlomorky s houbou zkoumá? Chovají si vědci bejlomorky v laboratořích a studují je v laboratorních podmínkách? Výzkum „bejlomorčí“ houby může přinést mnoho užitečných informací třeba pěstitelům vinné révy – a možná i spoustu dalších aplikací.
Jaroslav Heyrovský a příběh polarografie
Před více než osmi lety, v dubnu 2017, zemřel významný badatel, elektrochemik Michael Heyrovský, syn Jaroslava Heyrovského, nositele Nobelovy ceny za chemii za rok 1959. Obě tyto osobnosti české vědy si připomínáme prostřednictvím reprízy rozhovoru s Michaelem Heyrovským, který nám laskavě poskytl v roce 2009 u příležitosti 50. výročí památného udělení Nobelovy ceny jeho otci. Některá vzácná setkání si stojí za to občas připomenout.
Profesor Jaroslav Heyrovský je zatím jediným „čistokrevným“ českým vědcem, který se stal laureátem Nobelovy ceny. Dostal ji za objev a rozvinutí polarografické analytické metody. Na jakém principu polarografie funguje a k čemu je dobrá? Koho povolanějšího se zeptat než syna našeho prvního nobelisty... Elektrochemik Michael Heyrovský byl v době našeho natáčení starším vědeckým pracovníkem Ústavu fyzikální chemie Akademie věd České republiky, který nese jméno jeho otce a kde se podle jeho vzoru také zabýval polarografií.
Polarografie slouží ke kvalitativní a kvantitativní analýze látek v roztoku. Za pomoci této elektrochemické metody se dá určit, které látky jsou v roztoku obsaženy a také kolik jich tam je. Jak k objevu polarografie došlo? Jak se Jaroslav Heyrovský dozvěděl, že by měl dostat Nobelovu cenu a co následovalo? V roce 1959 zuřila studená válka a pro vědce z východního bloku nebylo jen tak, jet si pro cenu do Švédska. A nejen to – vůbec toto prestižní ocenění přijmout.
Michael Heyrovský se v roce 2009 podílel na přípravě výstavy Příběh kapky, která je věnována právě jeho otci a vynálezu polarografie, a to prostřednictvím fotografií, filmů, písemných dokumentů a dalších exponátů, jako je např. vývojová řada několika polarografů. Výstava od té doby putuje po celé republice – a právě v těchto dnech doputovala do Ústí nad Labem. Až do 16. prosince si ji mohou prohlédnout především školní kolektivy v prostorách Gymnázia a Střední odborné školy Dr. Václava Šmejkala. Podrobnější informace najdete na webu www.heyrovsky.cz.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka



