Na periférii: Římští vinaři u Ochridského jezera a zmizení posledních mamutů z Wrangelova ostrova
Římští vinaři u Ochridského jezera: Výzkumy v Severní Makedonii (4:34) – Historické souvislosti: Státy jako organismy (21:39) – Poslední mamuti z Wrangelova ostrova (27:20)
V úvodním přehledu zajímavostí uslyšíte o objevu dvou dosud neznámých skladeb Johanna Sebastiana Bacha, které zkomponoval ve svých osmnácti letech, povíme si něco málo o jihoamerických tučňácích Humboldtových, kterých stále ubývá, a také o plánech jedné britské organizace vypustit do lesů anglického hrabství Devon kočky divoké; zmíníme se o problémech s návratovým modulem, které měla posádka čínské kosmické stanice Tchien-kung a představíme vám misi EscaPADE, jejímž cílem je výzkum magnetosféry a atmosféry Marsu.
Dávní vinaři u Ochridského jezera
I v okrajové části římského impéria, v dnešní Severní Makedonii, pěstovali v prvních stoletích našeho letopočtu zemědělci v duchu římských tradic vinnou révu – a vyráběli z ní víno. Důkazy o tom přinesl rozsahem nevelký, ale důkladný mezinárodní výzkum pod vedením českých odborníků, publikovaný nedávno v odborném časopise Environmental Archaeology. Hlavní autorkou článku je Petra Tušlová z Ústavu pro klasickou archeologii Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Podle jejích slov je tento výzkum důkazem, že i malý zásah do terénu může přinést zásadní poznatky, pokud se při něm vhodně propojí přírodovědné a humanitní obory.
Lokalita Sv. Petkina Niva, kde proběhl výzkum, který je předmětem výše zmíněné studie, se nachází v blízkosti Ochridského jezera. Petra Tušlová je aktuálně na dlouhodobém stipendijním pobytu v Athénách, a tak nám byl průvodcem druhý autor studie, Jaromír Beneš z Laboratoře archeobotaniky a paleoekologie Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Archeologové na lokalitě odkryli základy nevelké kamenné stavby čtvercového půdorysu ze 3.-4. století po Kristu, v níž se našly zbytky čtyř nádob – zásobnic. Jedna z nich byla dokonce takzvaně in situ, tedy na původním místě. Jak tyto antické zásobnice bývají velké, jak vypadají a kolik se do nich vešlo? Byla zkoumaná budova jen skladem, nebo přímou součástí vinařského provozu, kde se produkovalo víno z místních hroznů?
A jak asi starověké víno z ochridské aluviální pláně, tedy rozsáhlé oblasti, tvořené říčními sedimenty, chutnalo? Když se skladovalo, ale i vyrábělo v nádobách impregnovaných borovým dehtem?
Nevyřešené tajemství mamutů
Asi sto čtyřicet kilometrů od břehů Sibiře v Severním ledovém oceánu, na pomezí Východosibiřského a Čukotského moře, leží Wrangelův ostrov. Je velký asi jako Kréta, ale podstatně chladnější. Tato nehostinná výspa, která patří Rusku, je od roku 2004 zapsána jako přírodní rezervace na seznamu Světového dědictví UNESCO. Lidé tam už přes dvacet let trvale nežijí: v opuštěné osadě Ušakovskoje na jižním pobřeží ostrova pobývají dočasně jen vědci, správci rezervace a také vojáci... Ještě před čtyřmi až pěti tisíci lety přežívala na Wrangelově ostrově poslední malá populace mamutů srstnatých. A nebýt jakýchsi dosud nevyjasněných příčin, mohla tam žít i déle. Třeba až do současnosti.
Jak se vůbec mamuti na odlehlý Wrangelův ostrov dostali? O tom hovoří biolog Jaroslav Petr z Výzkumného ústavu živočišné výroby v Praze-Uhříněvsi. A co se asi na Wrangelově ostrově stalo, že tamní mamuti vyhynuli? Mohl to být následek nepříznivých změn v dědičné informaci, způsobených nízkým počtem rozmnožujících se jedinců? Na DNA mamutů z Wrangelova ostrova si nedávno posvítili odborníci z Centra paleogenetiky ve švédském Stockholmu. Ale objasnit mamutí záhadu se jim přes veškerou snahu nepodařilo.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
