Borůvky a hrášek ve vesmíru? Pro vědce úrodné galaxie!
Astronomický slovník se jen hemží „pohádkovými“ výrazy. K různě barevným trpaslíkům, obrům, černým nebo červím dírám nedávno přibyly dokonce borůvkové a hráškové galaxie.
Je známo, že astronomové mají bujnou fantazii, která ovšem vychází ze skutečných faktů. Borůvkové galaxie mají namodralou barvu a vypadají v optických dalekohledech jako malé modré kuličky. Jejich vzdálenějším příbuzným, které jsou nazelenalé, se říká hráškové galaxie. Patří k tzv. trpasličím galaxiím, ukrývají v sobě desítky až stovky milionů hvězd, což je ale pořád tisíckrát méně, než má naše Mléčná dráha. A protože jsou drobné – i když relativně blízké, jejich světlo zachytí jen ty nejmodernější astronomické přístroje.
Proč jsou modré a proč zelené?
Vědci mají za to, že příčinou modré barvy je překotná tvorba nových hvězd. V poměru ke své celkové hmotnosti je v nich mnohem více hvězd, než je běžné u normálních galaxií. Tím nám také připomínají rané galaxie, které se utvořily v první miliardě let po Velkém třesku a které úspěšně pozoruje Webbův dalekohled. Výrazná zelená je zase spojena s jasným zářením ionizovaného kyslíku. Ovšem jako zelené je vidíme jen díky jejich značnému kosmologickému rudému posuvu, který původní vlnové délky elektromagnetického záření prodlužuje. Kdyby byly blíž naší Mléčné dráze, měly by spíš modré zabarvení.
Podle Barbory Adamcové z Astronomického ústavu Akademie věd České republiky, která se studiem borůvkových galaxií zabývá, se tak můžeme dozvědět více o tom, jaké byly vůbec první galaxie ve vesmíru. Umožňuje to pozorování v rentgenovém oboru. Nově vzniklé hvězdy jsou totiž často obři a veleobři, kteří se po několika milionech let intenzivní svítivosti mohou zhroutit v černé díry. Na ně dopadající materiál se zahřívá na vysoké teploty a vyzařuje energetické rentgenové záření. Zatímco současné rentgenové dalekohledy na první galaxie ve vesmíru nedohlédnou, u jejich blízkých příbuzných, borůvkových a hráškových, to možné je.
Borůvky pod rentgenem
Tým pod vedením Jiřího Svobody uspěl v otevřené soutěži o vůbec první rentgenová pozorování borůvkových galaxií, přičemž analýzy těchto nově získaných dat se ve spolupráci s mezinárodním týmem ujala právě Barbora Adamcová. Ukázalo se, že většina borůvkových galaxií má v rentgenovém spektru nižší svítivost, než bychom očekávali podle jejich velikosti a tvorby hvězd. To by mohlo naznačovat, že borůvkové galaxie nejsou dostatečně staré na to, aby v nich vznikla významná populace rentgenových dvojhvězd. Výjimkou je jedna galaxie, která překvapivě vyzařuje výrazně více rentgenového záření. Vědci to přičítají možné přítomnosti aktivní černé díry o střední hmotnosti, která by mohla být zárodkem superhmotné černé díry, podobné těm, které astronomové pozorují v centrech velkých galaxií.
Čtěte také
Zmíněné výsledky práce mezinárodního týmu pod vedením českých vědců publikoval nedávno prestižní časopis Astronomy & Astrophysics a třeba dodat, že vzbudily pozornost i v dalších zahraničních médiích. Napřiklad magazín BBC Sky at Night zdůraznil jejich význam pro pochopení vývoje galaxií.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
