Proč posíláme kosmické sondy na průzkum planetek, co ukazuje Staroměstský orloj a kdo ho postavil
Proč potřebujeme zkoumat planetky (4:34) – Historické souvislosti: Revoluce je mrtvá, ať žije revoluce! (21:03) – 615 let historie: Co ukazuje Staroměstský orloj (26:51)
V úvodním přehledu zajímavostí se budeme věnovat tragickým dešťům a záplavám na Sumatře, které kromě lidí ohrožují i populaci vzácných orangutanů, navštívíme italské Dolomity, kde se nedávno našly tisíce zkamenělých stop dinosaurů, zmíníme se o objevu nádherné spony z doby bronzové, k němuž došlo na Olomoucku, potopíme se k vraku velké luxusní veslice, který leží na dně u břehů egyptské Alexandrie a také si povíme, kdy by měla být opravena poškozená startovací rampa na kosmodromu Bajkonur, klíčová pro ruský kosmický program.
Proč létáme k asteroidům
O planetky čili asteroidy se astronomové zajímají z řady důvodů. Jejich výzkumem získávají důležitá data o minulosti naší Sluneční soustavy. Významné jsou informace o jejich oběžné dráze, vzhledu a pochopitelně materiálu z něhož jsou zformovány, a který může být velmi starý. Jednou se možná na asteroidech bude i těžit, zatím se snažíme alespoň o odběr vzorků a jejich návrat na Zemi, kde se tento materiál zkoumá v laboratořích. Podrobné informace bychom rádi získali především o planetkách, které na své cestě kříží dráhu naší planety nebo se k ní přibližují. Čím větší jsou, tím větší zkázu by po srážce se Zemí napáchaly. Jak víte od minule, na asteroidech se zatím podařilo přistát v průběhu tří vědeckých misí.
Poprvé to v roce 2001 zkusila americká sonda NEAR Shoemaker na planetce Eros. V roce 2005 přistála na asteroidu Itokawa japonská sonda Hayabusa; z povrchu odebrala malý vzorek a dovezla jej na Zemi. O něco větší vzorek později získala sonda Hayabusa 2 na planetce Ryugu. Na její povrch přitom vysadila malé rovery. I v tomto případě se odebraný materiál podařilo dopravit na Zemi.
Další vzorky máme z planetky Bennu, k níž letěla americká sonda OSIRIS-Rex. Dokázala je získat, aniž na planetce přistála; jen jakýmsi speciálním zařízením „hrábla“ do jejího povrchu. V porovnání s oběma sondami Hayabusa toho nabrala opravdu hodně. Vzorek dovezla na Zemi a vydala se k novému cíli. Hovoří Jan Veselý, popularizátor astronomie a astrofyziky z Hvězdárny a planetária hlavního města Prahy...
Nejvíc nás samozřejmě zajímají blízkozemní asteroidy, které by někdy v budoucnu mohly ohrozit Zemi. Zejména jeden z nich vzbudil před časem velký zájem – Apophis. V běhu jsou i další mise k planetkám. Nicméně: měli bychom vůbec na planetkách nebo třeba kometách přistávat? A nejen tam? Podobné otázky vůbec nejsou od věci a na tohle téma se hodně diskutuje. Jsou za tím obavy, abychom na jiná tělesa Sluneční soustavy, třeba i planety nebo jejich měsíce, nedopravili nějaké černé pasažéry, pozemské mikroorganismy.
Co ukazuje Staroměstský orloj
Na letošní rok připadlo šestisté patnácté výročí Staroměstského nebo také Pražského orloje, který byl spuštěn v roce 1410. Dnes je to velká turistická atrakce. Co o něm ale většina Pražanů nebo návštěvníků města ví? Že se každou celou v jeho oknech na jižní stěně Staroměstské radnice ukazuje dvanáct apoštolů, kokrhá kohout a smrtka cinká zvonkem. Možná i to, že spodní desku maloval Josef Mánes. Nejspíš znají pověst o mistru Hanušovi, který prý orloj postavil. A to je asi všechno. Patrně by také řekli, že orloj kromě času ukazuje i pohyby nebeských těles. Není to ale tak jednoduché. Třeba právě časů se dá na orloji odečíst hned několik.
O historii Staroměstského orloje hovoří v archivním záznamu 15 let starého rozhovoru astronom Zdislav Šíma.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
