Dvě zatmění, z nichž zajímavější bude to sluneční: Procházka březnovou oblohou
Příchod astronomického jara, změna času, hvězdný trojúhelník Spiky, Arkturu a Regula, vzdálená galaxie, planety bez Saturnu a Neptuna a stíny zakrývající Měsíc i Slunce.
Březen je, navzdory pranostikám o „kamnech, za která vlezem“, měsícem, který už můžeme nazývat jarním. 20. března přesně v 10 hodin a 1 minutu vstoupí Slunce do znamení Berana a v tzv. jarní rovnodennosti srovnají svůj krok den a noc. A to ještě není všechno – změnou času ochutnáme i kousek léta.
Čas a hvězdy – SELČ a jarní trojúhelník
Poslední neděli v měsíci, která vychází na 30. března, totiž posuneme hodiny z druhé na třetí hodinu noční a dál budeme mluvit o středoevropském letním čase (SELČ). Kdy se konečně toto střídání zruší a který čas bude stabilní, na tom se země EU dosud neshodly. Nejméně do roku 2026 se ale čas ještě měnit bude.
Pojďme k březnové obloze, o níž jsme naznačili, že bude mít noci kratší než dny. Zimní souhvězdí pomalu sestupují k západnímu obzoru. Brzy večer se ještě můžeme pokochat Orionem a několika zimními hvězdami v čele s nejjasnější stálicí celé oblohy Síriem ve Velkém psu. Večerní obloze však už dominuje Lev. Jeho výrazný obrazec zdánlivě znázorňuje ležící postavu krále zvířat; pod ním je téměř bezhvězdná oblast se slabými souhvězdími Sextantu a Poháru nad souhvězdím Hydry. Oblouk oje Velkého vozu míří na jasnou hvězdu Arktur v Pastýři, který je předzvěstí jara. Blíž k jihovýchodnímu obzoru se už objevuje Spica, která s Arkturem a Regulem ve Lvu rýsuje nám dobře známý jarní trojúhelník.
Pohled ke galaxiím a viditelnost planet
Obloha v tomto období je sice chudší na jasné hvězdy, zato je však bohatá na galaxie a kupy galaxií, například ve Vlasu Bereniky či v Panně. Z objektů hlubokého vesmíru zkuste vyhledat galaxii M83. Je to jedna z nejjasnějších a nejbližších; je pod souhvězdím Hydry, když od Spiky v Panně prodloužíme spojnici přímo na jih. Už v malém dalekohledu ji uvidíme jako mlhavý obláček. Dělí ji od nás asi 12 milionů světelných let.
Ze sedmičky planet jich bude v březnu k vidění pět, nepozorovatelný bude Saturn a Neptun. Merkur a Venuši uvidíme v první polovině měsíce večer nad západním obzorem. Mars je poměrně dobře viditelný v Blížencích po většinu noci kromě rána. Jupiter se pohybuje zpětně souhvězdím Býka a jeho viditelnost se postupně přesouvá do večerních hodin. Dosud je vidět v první polovině noci. Na Uran si musíme vzít silnější dalekohled, v němž jej spatříme večer vysoko nad západním obzorem.
Dvě zatmění a měsíční fáze
Na úkazy je březen celkem chudý, a to proto, že se většinou odehrávají za bílého dne nebo mimo naše území. Právě tak nás těsně mine úplně zatmění Měsíce 14. března. Při troše štěstí bychom však mohli před západem Měsíce ráno, mezi 6.10 a 6.21, zahlédnout začátek jeho částečné fáze.
O dva týdny později to bude lepší. 29. března nastane první letošní zatmění Slunce, které je klasifikováno jako částečné. Od nás bude viditelné kolem poledne. Přesněji – začátek v 11.34, konec ve 13.26, bráno pro oblast Ústí nad Labem. Měsíc zakryje Slunce v maximální fázi z 20 procent, tzn. z jedné pětiny. I tak stojí za to se na tento úkaz podívat. Samozřejmě, je bezpodmínečně nutné použít spolehlivý sluneční filtr; přímý pohled do Slunce ať už pouhýma očima, či dokonce dalekohledem by mohl neopatrného pozorovatele připravit o zrak!
V závěru jako tradičně zmiňme měsíční fáze. 6. března první čtvrť, úplněk 14. března při zmíněném zatmění, 22. března poslední čtvrť a 29. března nov, rovněž při avizovaném částečném zatmění Slunce. Hezkou a ničím nerušenou podívanou!
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
