Příběhy hvězd: Arktur – Strážce Medvěda, Hvězda radosti a Supermanova rodná hvězda
Arktur čili Arcturus, astronomicky Alfa Bootes, je nejjasnější hvězdou souhvězdí Pastýře. Na obloze ji najdete snadno: prodloužením oje Velkého vozu.
V pozorování Měsíce, a právě Arkturu, hledal v srpnu 1863 útěchu ve zmatcích občanské války americký prezident Abraham Lincoln. Proč k jeho potěše namířili hvězdáři ve Washingtonu dalekohled právě k Arkturu můžeme jen hádat. Snad proto, že jde o nejjasnější hvězdu severní polokoule a třetí nejjasnější hvězdu nočního nebe vůbec.
Arktur antický, Arktur polynéský
Arktur tvoří spolu se Spikou ze souhvězdí Panny a Regulem ve Lvu na obloze útvar, kterému se říká jarní trojúhelník. Protože se nachází jen 19° od nebeského rovníku, je Arktur dobře pozorovatelný ze všech kontinentů vyjma Antarktidy. Latinské označení Arcturus vychází ze starořeckého Arktouros ve významu „Strážce Medvěda“. Uvědomíme-li si, že hvězdné seskupení, kterému říkáme Velký vůz, je právě součástí souhvězdí Velké medvědice, známé už v antice pod jménem Arktos, tedy Medvěd, nijak zvlášť nás to nepřekvapí. Arkturu si prostě lidé všímali odedávna.
Zvláštní význam měl pro polynéské mořeplavce, kterým prý sloužil pro orientaci třeba při plavbách z Tahiti nebo Markézských ostrovů k Havaji: stačilo plout na severovýchod tak dlouho, až jejich dvoutrupé kánoe dosáhly zeměpisné šířky, v níž jim Arktur plál přímo nad hlavou, a pak se pustit na západ, ve směru pasátních větrů, které je donesly k jihovýchodnímu pobřeží největšího z Havajských ostrovů. Není divu, že si Arktur na Havaji vysloužil jméno Hoku-leʻa – Jasná hvězda nebo Hvězda radosti.
Astronomové a červený obr v Pastýři
O tom, že záře Arkturu je vskutku nezanedbatelná svědčí i fakt, že pokud víte, kam se dívat, můžete ho spatřit i na denní obloze, což se s pomocí dalekohledu poprvé podařilo francouzskému matematiku a astronomovi Morinovi v roce 1635 – bylo to vůbec první denní pozorování hvězdy v historii, pomineme-li samozřejmě naši mateřskou hvězdu Slunce a výbuchy supernov.
Červený obr Arktur je od nás poměrně blízko, asi 37 světelných let, a to se projevuje vysokým vlastním pohybem této hvězdy. Už v roce 1718 ho změřil anglický astronom Edmund Halley; byl to první důkaz, že se hvězdy pohybují a nejsou to žádné stálice, jak se jim říkalo. Souhvězdí Pastýře bychom proto ve starověku viděli trochu jinak. Matematické modely naznačují, že Arktur je jen o trochu hmotnější než Slunce, má ale zhruba 25krát větší průměr a je více než 110krát svítivější. Stáří Arkturu se odhaduje na 6 až 8,5 miliardy let. Různá měření naznačují, že by mohl mít blízkého společníka. Snad je to malá a slabá hvězda, snad obří planeta. Nic z toho se zatím nepotvrdilo.
Stopařův průvodce k Arkturu
O existenci planetárního průvodce Arkturu jsou přesvědčeni zatím jen autoři fantastických románů. Už v roce 1920 o tom ve své „Cestě k Arkturu“ psal britský spisovatel David Lindsay; planetu pojmenoval Tormance. Říká se, že jeho román byl inspirací „Kosmické trilogie“ C.S.Lewise, autora slavných „Letopisů Narnie“. Podle Elliota S. Maggina, jednoho ze zásadních autorů superhrdinského DC universa, obíhala právě kolem Arkturu planeta Krypton, domovský svět Supermana. A konečně – čtenáři „Stopařova průvodce po Galaxii“ Douglase Adamse si možná vzpomenou, že raketové meganáklaďáky ze soustavy Arkturu dopravovaly kdysi zboží mezi centrem a okrajovými částmi Galaxie. Slavná je prý také arkturská megafauna.
Fantazii se meze nekladou. K Arkturu, stejně jako ke každé jiné hvězdě naší noční oblohy, se lidstvo zřejmě nikdy nevypraví. Můžeme jej zkoumat na dálku nebo se zkrátka jen dívat. Ale pokoukání je to pěkné. Abraham Lincoln by to jistě potvrdil.
Související
-
Příběhy hvězd – Jesličky: Mlhavý obláček na prsou Raka
Hvězdokupu Jesličky tvoří více než tisíc gravitačně vázaných hvězd, nahloučených mezi dvěma Oslíky, stálicemi, které na noční oblohu umístil řecký bůh vína Dionýsos.
-
Příběhy hvězd – Podivuhodná hvězda Mira Ceti
Červený obr v souhvězdí Velryby, který v pravidelném cyklu mizí a zase se objevuje, má nenasytného bílého trpasličího průvodce a navíc dlouhatánský ohon z plynů.
-
Příběhy hvězd – Barnardova hvězda a její průvodci
Vezmete-li si k ruce dalekohled, můžete v souhvězdí Hadonoše, blízko nebeského rovníku, spatřit malou hvězdu, která v dějinách astronomie způsobila řádný poprask.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
