Příběhy hvězd – Jesličky: Mlhavý obláček na prsou Raka
Hvězdokupu Jesličky tvoří více než tisíc gravitačně vázaných hvězd, nahloučených mezi dvěma Oslíky, stálicemi, které na noční oblohu umístil řecký bůh vína Dionýsos.
„I porodila svého prvorozeného syna, zavinula jej do plenek a položila do jeslí, protože se pro ně nenašlo místo pod střechou,“ praví se v Lukášově evangeliu. Jak tyhle jesličky, ve kterých Maria Ježíškovi ustlala, vypadají, znáte z nesčetných betlémů; je to taková děravá a rozkročená dřevěná konstrukce, do které se dává seno domácí zvěři. V betlémech nejčastěji volku a oslíkovi. Jesličky najdete i na obloze. I z nich se krmí oslíci – hned dva; ale to je jediná malá souvislost se známým biblickým příběhem, kterou lze vysledovat.
Jesličky od Dionýsa po Messiera
Hvězdokupa Jesličky, latinsky Praesepe, je jako mlhavý obláček vidět v srdci souhvězdí Raka. Nejstarší zmínku o ní byste našli už v díle starořeckého básníka Arata, nazvaném Feinomena, které vzniklo dobré dvě a půl století před narozením Krista. Ti dva oslíci, kteří se z ní krmí, jsou hvězdy Asellus Borealis, tedy Severní oslík, a Asellus Australis, Jižní oslík. Podle řecké mytologie to byli zcela konkrétní oslíci, na kterých se během Gigantomachie, bitvy mezi bohy a Titány, vydali do boje bůh vína Dionýsos a jeho vychovatel Silénos.
Oslům se asi bojovat nechtělo, takže hlasitě a urputně hýkali, což Titány vyděsilo natolik, že v obavách prchli. Mysleli si totiž, že se na ně žene nějaká příšera. Vděčný Dionýsos pak oba oslíky umístil na oblohu.
Z toho, že je znali už v antice, jasně vyplývá, že Jesličky jsou za dobrých podmínek vidět i pouhým okem, mezi hvězdami Regulus a Pollux. Dalekohledem se na ně jako první podíval už Galileo Galilei, v roce 1609. Odhalil, že obláček Jesliček je ve skutečnosti hvězdokupa, v níž napočítal na čtyřicet hvězd. V roce 1769 ji známý francouzský astronom Charles Messier zařadil do svého katalogu objektů hlubokého vesmíru, a to pod číslem 44.
Jesličky podle astronomů
Dnes už víme, že hvězdokupu Jesličky tvoří více než tisícovka gravitačně vázaných hvězd. Nejjasnější hvězdou v Jesličkách je Epsilon Cancri, ve skutečnosti bílá dvojhvězda na hranici viditelnosti pouhým okem. Někdy se jí také říká po arabsku Meleph – al-Ma’laf znamená „stálice“. V Jesličkách je přibližně stovka proměnných hvězd, z nichž nejzajímavější je BU Cancri, která neradiálně pulzuje. To znamená, že některé její části se smršťují a jiné souběžně nafukují. Přesvědčit na vlastní oči se o tom však nemůžeme, i když bychom třeba rádi, protože celá hvězdokupa je od nás vzdálená více než 600 světelných let. Vědci její stáří odhadují na 580 milionů let. V té době naší planetě vládly především sinice a řasy.
Kdy se vyplatí Jesličky pozorovat? Na naší obloze jsou k vidění od konce prosince do konce června. Takže i teď už je vhodná příležitost podívat se k srdci souhvězdí Raka.
Související
-
Sidereus nuncius čili Hvězdný posel
O tom, že právě letošní rok vyhlásilo Valné shromáždění OSN Mezinárodním rokem astronomie, určitě víte. I v Planetáriu jsme o tom hovořili a říkali jsme si i o důvo...
-
Mléčnou dráhu tvoří miliardy hvězd, jako první to zjistil Galileo Galilei
Milky Way, Milchstraße, Mléčná dráha. Pojmenování se stejným významem se používají v různých jazycích pro naši galaxii. Na obloze je viditelná jako mlhavý světlý pás.
-
Planeta Neptun, Galileo Galilei, archeologové a etruské vápencové lomy
Neptun v Galileově dalekohledu: astronom Pavel Najser – Etruské vápencové lomy: archeolog Martin Trefný (repríza) – Napínavé bádání: Frisland, tajemné dvojče Islandu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.