Spěje proslavená Velká rudá skvrna na Jupiteru ke svému zániku?

Jupiter je nejen největší a nejhmotnější planeta – na misku vah bychom museli dát všechny ostatní planety Sluneční soustavy dvakrát – ale také těleso s nejsilnějším magnetickým polem i radiací. Nás tentokrát bude na Jupiteru zajímat jeho nejviditelnější část – podíváme-li se na planetu dalekohledem. Jeho pásy oblačnosti a především útvar, který na Jupiteru přetrvává už stovky let, a možná i mnohem déle.

Menší a menší velká skvrna

Velká rudá skvrna na snímku sondy Voyager 1, pořízená v roce 1979|foto: NASA

Astronomové o něm vědí teprve od raných pozorování planety dalekohledem. Kdo Velkou rudou skvrnu pozoroval jako první, není známo, Galileo Galilei to asi nebyl, neměl ještě tak dobrý dalekohled. Možná jiný Ital, Giovanni Domenico Cassini v roce 1655…      

Skvrna se nachází 22 stupňů jižně od Jupiterova rovníku. Je vyvýšeným místem horních atmosférických vrstev, které tvoří soustavu tmavých a světlých oblak. Jak víme, Jupiter má plynnou atmosféru převážně z vodíku a hélia. Vzhledem k tomu, že planeta rotuje kolem své osy velmi rychle, otočí se za necelých deset hodin, tato oblaka za sebou doslova vláčí…Ty se pak jeví jako pásy rovnoběžné s rovníkem.

Jen samotná Velká rudá skvrna měla být podle dřívějších odhadů asi 1,3krát větší než naše planeta Země. Podle nejnovějších pozorování se však za posledních 40 let zmenšila až o polovinu a její eliptický tvar se zploštil.

Sonda Juno na cestě k Jupiteru|foto:NASA/JPL Caltech

Ještě koncem 19. století astronomové odhadovali, že má v průměru asi 40 tisíc kilometrů. Sondy Voyager z přelomu 70. a 80. let naměřily jen asi 23 tisíc km. Prý chyba dřívějších měření. Údaje z Hubbleova teleskopu z roku 2014 ovšem hovoří už o necelých 16 500 km a z nedávných astrofotografických snímků odvodili vědci, že průměr skvrny činí dokonce pouhých 12 500 km. Spěje tedy tento útvar ke svému zániku? Nebo jen nabírá síly k dalšímu vzepětí?

Obří ložisková kulička

Ještě v předminulém století se astronomové domnívali, že Jupiter je žhavé těleso a že skvrna je znakem počínajícího chladnutí planety. Později, když se zjistilo, že Jupiter žhavý není, považovali zmíněný útvar za jakousi obří kru zmrzlého čpavku.

Velká skvrna je dobře vidět i na snímku z dalekohledu Jamese Webba|foto:NASA, ESA, CSA, Jupiter ERS Team, CC BY 2.0, ©

Na tomto místě je dobré připomenout, že oválný útvar, jemuž červenavou, místy i nahnědlou barvu zřejmě dodávají sloučeniny vyzdvižené vírem z hlubšího nitra planety, je vlastně obrovskou anticyklónou. V organismu tohoto gigantického hurikánu vanou vichry o rychlosti až 180 m/sec. Vír rotuje mezi sousedními atmosférickými proudy s periodou přibližně šesti pozemských dnů. Kdybychom si tento jev pustili zrychleně, připomínal by kuličku v otáčejícím se ložisku. Příčiny a mechanismy vzniku stále ještě přesně neznáme. Právě tak nevíme, proč se skvrna zmenšuje a zplošťuje.

Pokud jde o další existenci Velké rudé skvrny jsou astronomové většinou optimističtí, vichry na okrajích hurikánu prý zrychlují. Podle profesora Kalifornské univerzity v Berkeley Phillipa Marcuse jsou úvahy o blížícím se zániku Velké rudé skvrny přinejmenším předčasné.