Odkud je ta stolička? Tajemný mamut z ústeckých Stříbrníků a naši archeologové v Turecku

V úvodním přehledu zajímavostí se dozvíte, že vulkanická činnost na islandském poloostrově Reykjanes nejspíš jen tak neustane, představíme vám dravého čtyřnožce gaiasii z druhohorní Namibie, prohlédneme si nejstarší figurální jeskynní malbu na světě z ostrova Sulawesi, zmíníme se o neuvěřitelném stáří některých trvale obývaných jihoafrických termitišť a představíme vám minidružici GRBBeta, na níž se podíleli vědci z Česka, Slovenska a Maďarska a kterou vynesla do vesmíru nová raketa Ariane 6.

Tajemný mamut z ústeckých Stříbrníků

Stolička mamuta z ústeckých Stříbrníků|foto:Jiří Preclík, Muzeum města Ústí nad Labem

O tom, že u nás v pravěku žili mamuti, vědí asi všichni. Obecná představa o jejich vzhledu však odpovídá až posledním z mamutů, kteří se na našem územi vyskytovali – mamutům srstnatým, latinsky Mamutthus primigenius. Z toho jistě odvodíte, že byly i jiné druhy mamutů, předchůdci těch srstnatých; větší i menší, a také méně osrstěné. Žily totiž v době, kdy u nás bylo tepleji; s tím souvisí nejen odlišnosti ve fauně, ale také flóře – tedy v tom, co tady rostlo. Starší druhy mamutů měly proto jiné stravovací návyky, což se odráží třeba ve stavbě zubů. Právě tyto odlišnosti napomohly objevit v depozitáři Muzea města Ústí nad Labem mamutí stoličku, která je možná nejstarší v celé republice. Pojí se k ní zajímavý příběh, který vám také budeme vyprávět.

Mamut srstnatý|foto:Shutterstock

Srstnatý mamut měl tedy v Evropě své předky. O jaké druhy šlo, co o nich víme, který z nich se objevil v evropské přírodě jako první a odkud přišel? O tom hovoří Amín Bhija, student paleontologie z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze, který se mamuty zabývá ve své diplomové práci. Okolí hluboko zaříznutého labského kaňonu na Ústecku má podle něj pro poznání pravěké minulosti české krajiny značný význam. Svědectví o ní se tam dochovalo ve štěrkopískových vrstvách říčních teras, které se v současnosti nacházejí tak vysoko, že byste to možná nečekali. Třeba až v sousedství panelových sídlišť nad údolím, více než 100 výškových metrů nad současným tokem Labe.

Muzeum města Ústí nad Labem|foto:Gabriela Hauptvogelová, Český rozhlas

V geologických sbírkách Muzea města Ústí nad Labem se nachází třicítka mamutích stoliček; jsou tam už skoro celé století, ale nikdo se jim až dosud detailně nevěnoval. Víceméně automaticky se počítalo, že patří nejznámějšímu druhu mamuta, tedy mamutu srstnatému. Teprve během nedávného detailního studia se ukázalo, že dvě ze sbírkových položek se od ostatních liší. Jejich výška i počet lamel na korunce svědčí o tom, že jde o zuby některého z výrazně starších druhů mamutů. Pochází z období před jedním a půl až třemi miliony lety. V jednom případě se navíc zjistilo, že jde o zcela konkrétní zub, po kterém naši paleontologové už v 50. letech marně pátrali – a pak i na začátku 21. století, v souvislosti se obnoveným zájmem vědecké veřejnosti o rané druhy mamutů. Je to právě onen zub z ústeckých Stříbrníků

Naši archeologové v Turecku

Neolitické nádoby a zrnotěrka, ilustrační foto|foto:Frederik Velinský, Český rozhlas

Před časem jsme si v Planetáriu povídali o takzvaných makrolitech, kamenných nástrojích, které patří mezi nejčastější archeologické nálezy vůbec. Jsou to různé kamenné podložky, otloukače, roztírací nástroje, drtidla, zrnotěrky, mlýnky, brousky, tlouky, hmoždíře a další užiteční pomocníci. Setkáváme se s nimi prakticky v celé historii lidstva a na různých místech po celém světě. Badatelé z Čech a Moravy, kteří se o makrolity zajímají, je proto nezkoumají jen u nás. Jezdí za svými výzkumy i do zahraničí. Například do Turecka.

Archeologické výzkumy českých badatelů v Turecku nám představil Jaroslav Řídký z Archeologického ústavu Akademie věd České republiky v Praze. Podobné výzkumy umožňují vědcům nahlížet do minulosti našeho rodu hlouběji a také podrobněji. Nikdy se nedozvíme všechno, ale mnohé o našich předcích nám může být jasnější.