Když Brnem táhli mamuti: galerie Zdeňka Buriana v Pavilonu Anthropos a spor o Kristiánovu legendu

V úvodním přehledu zajímavostí se dozvíte, proč plaval otužilec a ekolog Lewis Pugh řekou Hudsonem od pramene až k jeho ústí u newyorského Manhattanu, povíme si, proč se čeští a čínští vědci snažili přečíst kompletní genetickou informaci křenu, představíme dinosauří kostru, která se bude v říjnu prodávat na pařížské aukci a také zajímavé nálezy archeologů z královéhradeckého návrší, kde se pod městskou zástavbou skrývají pozůstatky přemyslovského hradiště; nakonec si povíme něco o sondě OSIRIS-REx, která přilétla od planetky Bennu, aby vzápětí zamířila k jiné – planetce Apophis.

Když Brnem táhli mamuti

Když Brnem táhli mamuti - Galerie Zdeňka Buriana. Nová výstava v brněnském Pavilonu Anthropos|foto:Jan Cága, Archiv Moravského zemského muzea

Jak to vypadalo, když Brnem táhli mamuti? Od konce června 2023 si o tom můžete udělat představu v Pavilonu Anthropos Moravského zemského muzea v Brně. A to především prostřednictvím obrazových rekonstrukcí pravěkého života, jejichž autorem je Zdeněk Burian, dodnes světově uznávaný mistr svého oboru, bez ohledu na to, že mnohé z jeho paleontologických rekonstrukcí jsou z čistě odborného hlediska už překonané. Prostřednictvím Burianových obrazů i dalších exponátů se v Brně můžete vydat především do starších čtvrtohor, do období tzv. pleistocénu, které začíná asi před dvěma a půl miliony lety a končí před necelými 12 tisíciletími s koncem poslední doby ledové.

Rekonstrukce tzv. brněnského šamana|foto:Jan Cága, Archiv Moravského zemského muzea

Naší průvodkyní výstavou Když Brnem táhli mamuti s podtitulem Galerie Zdeňka Buriana je její autorka, antropoložka Eva Vaníčková, kurátorka Centra kulturní antropologie Moravského zemského muzea v Brně... Brněnské muzeum má ve svých sbírkách na 200 Burianových obrazů, z toho zhruba polovina se týká právě čtvrtohor. Kolik z nich je v Pavilonu Anthropos právě teď představeno a jak jsou tematicky zaměřeny? Co dalšího tam uvidíte a co nabízí výstavní katalog?

Stále tajemný Kristián, 1. část

Svatá Ludmila a svatý Václav na vitráži od Alfonse Muchy ve Svatovítské katedrále|foto:Shutterstock

10. století bylo nadmíru zajímavým obdobím našich dějin. Právě tehdy vrcholilo budování přemyslovského státu; byl to čas slavných knížat Vratislava I., svatého Václava, Boleslava I. i II. V 10. století u nás byly založeny první kláštery, vznikla pražská diecéze a české země se dočkaly samostatného biskupství, v jehož čele stanul jako druhý biskup v pořadí Slavníkovec Vojtěch, později na misijní cestě umučený pohanskými Prusy a prohlášený za svatého. 10. století bylo v českých zemích nabité událostmi. Víme však s jistotou, že se všechny skutečně odehrály? Samozřejmě, řeknete možná, vždyť se o tom píše ve starých kronikách a dalších písemných pramenech. Jenže v tom je právě háček.

Svatý Vojtěch|foto:Shutterstock

Všechny české kroniky, popisující historii 10. století, vznikly až s odstupem času; žádný z kronikářů nebyl svědkem popisovaných událostí. Nejstarší z našich kronik, Kosmova, byla sepsána počátkem 12. století! Z 10. století se nezachovaly žádné listiny, dopisy, nic takového. Prakticky jediným dobovým písemným pramenem (pomineme-li jednu zahraniční kroniku) jsou legendy. A to je pramen dost ošidný, vysvětluje Petr Kubín z Katedry církevních dějin a literární historie Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Jedním z nejvýznamnějších pramenů k historii 10. století, který se hojně využívá, je tzv. Kristiánova legenda. Dílo, o které se čeští historici přou několik staletí.