Proměny Země: Nevyhnutelná budoucnost a čím jsme k ní přispěli

Dějiny lidského rodu můžeme rekonstruovat s pomocí archeologických nálezů, kronik a dalších písemností, uměleckých děl i jiných záznamů, případně ze vzpomínek pamětníků. V době moderní k tomu přírodovědci přidali další pramenné zdroje – ledovcové vrty, výzkum jezerních usazenin a dalších přírodních archivů. A ejhle: minulost je náhle trochu jiná. Nejhlavnějšími hybateli dějů přestávají být význačné osobnosti nebo lidové masy. Zásadnější roli hrají, jak se zdá, v řadě případů proměny zemského klimatu.

Proměny Země|foto:Nakladatelství Vyšehrad

Právě změny klimatu v naší africké pravlasti způsobily, že jsme tím, čím jsme, a že jsme se rozešli do celého světa. K podobným změnám došlo v historii naší planety mnohokrát, někdy zvolna, často však pod vlivem náhlých událostí – katastrof, od nárazů planetek po sopečné výbuchy. Od jisté doby se na proměnách klimatu začala podepisovat i naše civilizace, která vynalezla lov, pak zemědělství, začala využívat a později doslova vykořisťovat přírodní zdroje a tím narušovat přirozenou rovnováhu. V ohromující šíři se tyto vztahy a vzájemně provázané působení pokusil popsat britský historik Peter Frankopan, profesor světových dějin z Oxfordu, ve své knize „Proměny Země“ s podtitulem „Dějiny člověka a klimatu“. Letos vyšla i v českém překladu v nakladatelství Vyšehrad.

Autor začíná své vyprávění od Adama: od našeho prapředka, který odešel z Afriky, a současně od biblického praotce, vyhnaného z ráje. Už ve svatých textech totiž najdete varování před nepředloženými zásahy do přírodního prostředí a také před nečekanými katastrofami, které přicházejí zvenčí. Dějiny jsou podle Petera Frankopana podivuhodným řetězcem vzájemně propletených a větvících se událostí, z nichž vybírá především různá civilizační optima nebo naopak otřesy – pády říší, přesuny obyvatelstva, hladomory, epidemie, revoluce či války, které často podivuhodně korelují s místními nebo globálními proměnami klimatu, způsobenými náhlými událostmi, zapsanými třeba jen ve zmíněných přírodních archivech.

Zeměkoule a vycházející Slunce|foto:Fotobanka Pixabay

Nelze přehlédnout, že v posledních staletích se na změnách klimatu značnou měrou podepisuje i člověk, který přetváří globální prostředí větší silou a mnohem bezohledněji než kdykoliv v dosavadních dějinách. Lidstvo si toho všímá. Rádi bychom to změnili nebo aspoň zachovali stávající stav, přinejmenším někteří z nás; proto pořádáme klimatické konference, přeme se o procenta, energie, exhalace a povolenky, snažíme se chránit vymírající druhy. Přitom už léta stojíme na svahu, který pod námi stále rychleji ujíždí. Dříve či později však přijde událost, která znovu změní pravidla hry; klima se změní skokem a všechno bude jinak. Klimatické problémy se vyřeší i bez nás. Život na Zemi přežil spoustu katastrof. Docela jistě přežije i naši civilizaci, jen ta historie už nebude, co bývala. O té, v níž jsme sehráli slavnou, i když často rozporuplnou roli, si zatím můžete číst ve skvělé knize Petera Frankopana. 

O knihu historika Petera Frankopana „Proměny Země“ z produkce nakladatelství Vyšehrad s námi můžete soutěžit. Šanci na výhru máte do úterý 31. prosince.

Peter Frankopan: Proměny Země. Dějiny člověka a klimatu. Praha: Vyšehrad, 2024. ISBN 978-80-267-3021-7.