Plány blízké i vzdálené: bude Střimická výsypka u Mostu ptačím parkem - a stanou se z nás Marťané?

V úvodním přehledu zajímavostí se dozvíte, že v Alpách po dlouhá desetiletí ubývá čerstvého sněhu, a že k dramatickým změnám dochází i v Antarktidě, kde začínaji odtávat vrcholové části ledovců, uslyšíte o podivné módní vlně mezi kosatkami, které začaly nosit na hlavách mrtvé lososy, zmíníme se o nejnovějším vývoji kauzy tzv. Elginových mramorů z Britského muzea, o jejichž návrat usilují Řekové a také se dozvíte, jakým způsobem se brněnská firma OHB Czechspace podílí na projektu sondy Comet Interceptor.

Ptačí park na Střimické výsypce

Datel černý|foto:Shutterstock

Vytěžená krajina Podkrušnohoří by se jednou mohla stát skutečnou přírodní oázou, místem oblíbených výletů a vycházek, kde se bude líbit lidem i zvířatům. Třeba takovým, která se jinak z naší krajiny pomalu ztrácejí. Svým dílem k tomu chce přispět i Česká společnost ornitologická projektem velkého ptačího parku na Střimické výsypce nedaleko Mostu. Její název je mimochodem poslední připomínkou bývalé obce Střimice, kterou v 50. letech jako jednu z prvních pohltily těžební stroje hnědouhelného povrchového dolu.

Zubr evropský v přírodní rezervaci v Milovicích|foto:Profimedia

O Střimické výsypce a plánech na její proměnu jsme si povídali se zoologem a ornitologem Václavem Beranem z Muzea města Ústí nad Labem. Jak nám řekl, historie výsypky souvisí se samotným otevřením uhelného velkolomu: byla totiž postupně navršena z hlušiny, která kryla uhelné sloje. Dnes už byste ji jako výsypku nejspíš neidentifikovali. Kde přesně se nachází? Jaká by měla být její budoucí podoba, alespoň podle představ České společnosti ornitologické? Jaké druhy zvířat, především samozřejmě ptáků, by tam ornitologové rádi viděli? Pokud by vás projekt plánovaného ptačího parku na Střimické výsypce zaujal, víc se o něm můžete dozvědět na webu České společnosti ornitologické birdlife.cz.

Stanou se jednou z lidí Marťané?

Raketa startující k cestě na Mars|foto:Profimedia

Řídká atmosféra, nízký tlak, velká zima, smrtící záření, voda jen v podobě ledu, všudypřítomný ulpívající prach a jedovaté sloučeniny. Mars není místem, kde byste jako lidé chtěli ztroskotat nebo dokonce žít. V předminulém Planetáriu jsme si povídali o zatím marném hledání jakýchkoli stop po životě, který by tam dnes, ale třeba i v minulosti, existoval či mohl existovat. Možná je to jen naše zbožné přání; možná tam žádný život nikdy nebyl. Přesto se v posledních letech hodně mluví o pilotovaných výpravách k rudé planetě. Někteří odvážlivci si dokonce myslí, že by bylo vhodné, ne-li dokonce nutné, Mars osídlit. Vybudovat tam stálé základny a jednou třeba i města. S jakými úskalími se lidé na povrchu Marsu budou muset především vypořádat? Ať už to budou dočasní návštěvníci nebo osídlenci bez možnosti návratu…

Mars, sci-fi|foto:Shutterstock

O nebezpečích a obtížích, které na rudé planetě číhají na budoucí kosmonauty nebo dokonce kolonisty, hovoří biolog Tomáš Petrásek z Fyziologického ústavu Akademie věd České republiky a Národního ústavu duševního zdraví. A co když se na Marsu přece jen setkáme s nějakými tamními organismy? Není to sice moc pravděpodobné, ale úplně vyloučit se to nedá. Jaké to může mít následky – pro nás, ale třeba i pro ně?