Lovci mamutů podle malíře Libora Baláka a známé-neznámé kmeny Amazonie podle Mnislava Zeleného

V úvodním přehledu zajímavostí se zmíníme o objevu tří podmořských sopek u pobřeží Sicílie, představíme vám „kolosální velrybu z Peru“, která byla možná ještě těžší než dnešní plejtváci, povíme si o nálezu římské lodi v povrchovém uhelném dole u srbského Kostolace a připomeneme dvě vesmírné mise, které by co nevidět měly přistát na povrchu Měsíce – ruskou Lunu-25 a indický Čandrájan-3.

Cesta do pravěku s Liborem Balákem

Pravěký lovec z ruské lokality Sungir. Východní gravettien, před více než 30 000 lety|foto:Libor Balák

Dokážeme se dnes plně vžít do myšlení a způsobu života lovců mamutů, kteří obývali naše území ve starší době kamenné? Každý z nás má nějakou představu. Často ji spoluvytváří sto let staré příběhy z knížek Eduarda Štorcha a populárně podané výsledky moderních vědeckých bádání. Protože tyto dva zdroje se mnohdy ocitají v příkrém rozporu, můžeme z toho být dost zmatení. Jací tedy skutečně byli naši dávní předkové v dobách, kdy se po Čechách a Moravě procházeli mamuti, srstnatí nosorožci a jiná pravěká megafauna?

Podle malíře a ilustrátora Libora Baláka, který je znám jako autor obrazových rekonstrukcí života našich pravěkých předků, je nutné pohled na dávnou minulost rázně přehodnotit. Ze všeho nejvíce se to prý týká právě období paleolitických lovců. Libor Balák o nich dokonce napsal knihu: Katáriové, impérium lovců mamutů. Jací jsou její hrdinové? Proč je podle jejího autora představa o období paleolitu, která v současnosti v obecném povědomí stále převládá, špatná či spíše nevyhovující? Vyplývá to, co nás a naše dávné předky přece jen staví na trochu jiný stupínek, především ze způsobu života, podmíněného prostředím, ve kterém žili oni a kde žijeme my?

Známé-neznámé indiánské kmeny Amazonie

Mnislav Zelený, antropolog a cestovatel|foto:Amálie Berková, Český rozhlas

V amazonské džungli prý ještě žijí indiánské kmeny, o kterých nic nevíme a které nevědí nic o nás. Před nějakým časem se ve sdělovacích prostředcích objevily fotografie a videa, zachycující z letadel, anebo lodí skryté pralesní vesnice i jejich obyvatele. Někdy jen zvědavé, jindy velmi rozčilené. Je vůbec možné, aby se naše dvě civilizace na některých místech dosud nepotkaly? A do jaké míry jsou údajné „neznámé kmeny“ skutečně neznámé?

Amazonský prales|foto:Unsplash, Licence Unsplash

U nás v Čechách máme jen pár skutečných odborníků na amazonské pralesy a jejich obyvatele. Těch, kteří v džungli doopravdy žili, dokonce ještě méně. Patří mezi ně etnolog a cestovatel Mnislav Zelený, kterého pralesní indiáni z kmene Yawalapiti dokonce adoptovali pod jménem Atapana. Letos začátkem srpna oslavil kulaté osmdesáté narozeniny. Před 12 lety jsem se ho ptali, jestli on sám věří na nějaké neznámé amazonské kmeny... Proč došlo ke zveřejnění videí a fotografií, které zachycují skryté vesnice – a mohlo to jejich obyvatele nějak ohrozit? Čí zájmy mají v pralesích přednost? 

Indiánský náhrdelník|foto:Shutterstock

To je typické amazonské dilema. Tamní pralesy jsou středem zájmu jako „zelené plíce" planety i jako místo, kde dodnes žijí víceméně tradičním způsobem tisíce indiánů. Na druhou stranu se právě na tyto pralesy soustřeďuje zájem velkých nadnárodních firem, které by rády využily zdejší nerostné a přírodní bohatství ke zvýšení svého výdělku. Pro spoustu lidí však zůstává Amazonie především tajemnou oblastí, kde se skrývají zarostlé ruiny dávných měst, prehistorické stavby nebo ukryté poklady, při jejichž hledání zmizela beze stopy spousta dobrodruhů. Co všechno prales skrývá – a má vůbec smysl to hledat?