Družice Planetum-1: konec skleněného Hurvínka a egyptské pyramidy - od kdy, jak a z čeho se stavěly?

16. prosinec 2024

Konec družice Planetum-1 s Hurvínkem na palubě (4:24) – Astronomie: O kometě, Jupiteru, gravitaci i čase (17:33) – Egyptské pyramidy, 1. část: Jak se stavěly? (23:09)

V úvodním přehledu zajímavostí se dozvíte, jak se na Šumavě kříží dvě různé populace evropských vlků, povíme si o objevech tři tisíce let starého hedvábí v čínské provincii S'čchuan a jedné antické sochy v jámě na úpatí aténské Akropole, zavítáme na indický kosmodrom Šríharikota, odkud startovala dvojice satelitů evropské mise Proba-3 a zmíníme se o dalším odkladu amerického programu Artemis, kvůli němuž se lidé podívají na Měsíc asi až v roce 2027.

Planetum-1: konec družice s Hurvínkem

Simon Klinga s modelem družice Planetum-1

V pátek 29. listopadu 2024 shořela v atmosféře kdesi nad Indonésií v pořadí jedenáctá česká nebo československá družice Planetum-1. Byla to sice družice takřka zanedbatelné velikosti, jednoduše základní CubeSat 1U, tedy krychle o hraně 10 centimetrů, ale nezanedbatelného významu – šlo o historicky první družici svého druhu zaměřenou primárně na vzdělávání a popularizaci. Na palubě měla navíc slavného reprezentanta české kultury a prvního „loutkonauta“ – Hurvínka; přesněji řečeno jeho malou skleněnou figurku. Let družice Planetum-1 přinesl i jeden vedlejší produkt: inspiraci, kterou tým českých studentů přetavil ve vítězství v prestižní soutěži amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír NASA.

Jakub Rozehnal, ředitel organizace Planetum

Jak projekt sondy Planetum-1 vznikl? Proč se platforma Planetum, sdružující pražské Planetárium, Štefánikovu hvězdárnu na Petříně a Hvězdárnu Ďáblice, rozhodla poslat do vesmíru svou vlastní družici? O tom hovoří její ředitel, astronom Jakub Rozehnal... Jak se dostal na palubu družice Hurvínek? Proč právě on – a proč ve skleněné podobě? Proč družice zanikla tak brzy? Funguje nadále její řídící centrum v pražském Planetáriu – a k čemu se využívá?

Staroegyptské pyramidy: jak se stavěly?

Stupňovitá pyramida v Sakkáře

Ve 40. letech 19. století pracovala v Egyptě a Núbii vědecká expedice vedená Karlem Richardem Lepsiem. Měla za cíl shromáždit všechny dostupné poznatky o památkách na staroegyptskou civilizaci. Získanou dokumentaci publikoval Lepsius v 50. letech ve dvanáctidílné práci Památky Egypta a Etiopie (tak se tehdy Núbii říkalo). Kromě jiného obsahuje první soupis staveb, které Lepsius považoval za pyramidy. Z dnešního pohledu není úplný ani stoprocentně správný. V každém případě se však jedná o úctyhodné dílo, k němuž se egyptologové stále vracejí.

Pyramidy v Gíze

Jak to tedy bylo s Lepsiem a pyramidami? Kolik jich v Egyptě doopravdy stojí? O tom už hovoří Jaromír Krejčí z Českého egyptologického ústavu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Nejstarší pyramidou v Egyptě je Džoserova stupňovitá pyramida v Sakkáře, hrobka druhého panovníka 3. dynastie, jejíž stavbu vedl vrchní královský architekt Imhotep. Stala se jakýmsi prototypem, nicméně konstrukce pyramid se během staletí měnila a vyvíjela – co do tvaru i velikosti... Velká pyramida v Gíze, hrobka faraona Chufua, byla až do dostavby katedrály v anglickém Lincolnu roku 1311 nejvyšší stavbou světa. Tedy více než 3800 let. Mnohem déle vrtá všem návštěvníkům Egypta hlavou, jak mohly být tak gigantické stavby ve své době zbudovány. Co vlastně dnes víme o použitých technologiích jejich dávných stavitelů? O původu kamenů, o tom, jak byly dopravovány na staveniště a následně zdvihány?

Spustit audio

Související