Spadly z oblaků: meteority velké, menší i ty nejmenší a vztah vědy s vírou – konflikt nebo dialog?

V úvodním přehledu zajímavostí vám představíme nejstaršího volně žijícího ptáka Japonska, albatrose bělohřbetého, nahlédneme do výkopů na nádvoří pardubického zámku, kde byly odhaleny pozůstatky gotické zdi, zmíníme se o návratu kosmických trosečníků ze smolné mise lodi Starliner, povíme si o dalším ne zcela podařeném přistání modulu firmy Intuitive Machines na povrchu Měsíce a nakonec vás pozveme ke sledování částečného zatmění Slunce.

Meteority velké, menší a nejmenší

Meteorit Erg Chech 002, achondrit z alžírské Sahary, je v podstatě kus lávy mimozemského původu, starší než naše Země|foto:Zdeněk Schneider

Možná si vzpomenete na knížku, o kterou jsme v našem pořadu před časem soutěžili – jmenuje se „Meteority: Umění vesmíru“. Jejími autory jsou tři vášniví sběratelé, kteří umí o meteoritech nejen zajímavě psát, ale také povídat. Se dvěma z nich jsme se nedávno sešli a výsledkem byl rozhovor, jehož podstatnou část vám nabízíme. Dozvíte se, kde se meteority vzaly, jak vypadají a kde všude se dají najít. Budeme se také věnovat mikrometeoritům, které padají v nezanedbatelném množství všude kolem nás, aniž bychom měli šanci si jich všimnout.

Meteority: Umění vesmíru|foto:Nakladatelství Euromedia

„Meteorit“ je obecné označení pro spoustu různorodých těles, která k nám přilétla z vesmíru a po průletu atmosférou dopadla na povrch Země. Někdy se souhrnně označují jako „kameny“, i když přísně vzato má řada z nich ke skutečným kamenům dost daleko. Hovoří Zdeněk Schneider a Milan Zvára... Jak se k nám dostaly meteority pocházející z jiných těles Sluneční soustavy, než je naše Země – kousky Měsíce, Marsu, planetky Vesta a nejspíš i dalších asteroidů, snad i planet a jejich měsíců? Kromě „čerstvých“ meteoritů, které spadly nedávno a jejichž pád byl třeba i pozorován, se na zemském povrchu vyskytují i starší meteority, spadlé před desítkami či stovkami let; někdy i mnohem dříve. Kde se takové meteority hledají nejsnáze? Kromě velkých meteoritů dopadají na povrch naší planety také mikrometeority, pouhým okem takřka nepostižitelné. Kde se berou a mají stejný původ jako jejich větší „bratranci“? Kde je najít a jak se to při jejich mikroskopických rozměrech vůbec dělá? Jak se stát sběratelem meteoritů?

Kamenoželezný meteorit Sericho z africké Keni patří k tzv. pallasitům, jejichž původ se hledá v oblasti velkých asteroidů|foto:Zdeněk Schneider

Věda a víra – konflikt nebo dialog?

Už třicátým rokem připravuje a uvádí Planetárium Frederik Velinský. Kulatého jubilea jsme se v letošním roce rozhodli využít k hlubokým ponorům do minulosti... V roce 1995 se Planetárium vysílalo pouze jedenkrát do měsíce. Jak prozrazuje dochovaný scénář, jeho březnové vydání se z velké části zabývalo tématem „života po životě“ – prožitky lidí, kteří přežili svou klinickou smrt. Byl to jakýsi průřez vysokoškolskou přednáškou Jana Fikáčka, který v té době vyučoval mimo jiné filozofii fyziky na Univerzitě Karlově. Jmenovala se „Technologie výroby Boha“. Záznam pořadu, ani samotného rozhovoru se nedochoval. A tak vám nabízíme reprízu jiného, o něco mladšího povídání z oblasti průniku vědy a víry.

Stvoření Adama. Detail Michelangelovy fresky ze Sixtinské kaple ve Vatikánu|foto:Pixabay, Licence Pixabay, ©

Podle obecně rozšířeného názoru mají věda a víra neslučitelný pohled na svět. Panuje představa, že není možné, aby někdo, kdo se zabývá racionální vědou, věřil v něco tak iracionálního jako je Bůh. Přesto je mezi vědci řada osobností, které v Boha věří, a žádný problém s tím nemají; ani jejich odborný kredit se tím nesnižuje. Opravdu si racionální věda s vírou v Boha tolik překážejí? Kdo by nám o tom mohl říci více než člověk, pro něhož jsou víra i věda denním chlebem? Marek Vácha je vystudovaný molekulární biolog a genetik z Ústavu etiky a humanitních studií 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze – a zároveň katolický kněz. Jaký je podle něj vztah vědy a víry – o tom nám vyprávěl v roce 2009... Typickým příkladem často zmiňovaného údajného konfliktu mezi vědou a vírou je odlišný pohled na vznik života na Zemi. Jaké místo v této otázce podle dnešních věřících vlastně Bohu náleží?