Odkud jsou meteority dopadající na Zemi? Vědci to rozluštili!
Dvě přelomové práce o původu meteoritů publikoval v polovině října 2024 časopis Nature. Na výzkumu se podíleli i naši odborníci.
Výzkumu se zúčastnili vědci z Univerzity Karlovy v Praze, univerzity ve francouzském Marseille, Evropské jižní observatoře, Massachusettského technologického institutu a dalších institucí.
Z prachu stvořené
Meteority jsou jakousi vizitkou, kterou nám vesmír předkládá. Radiometrická měření potvrzují, že jejich materiál pochází z prachu, který se vytvořil po vzniku Slunce; a to pouhé dva miliony let poté, dlouho před vznikem Země. Slovo „pouhé“, zdůrazňujeme proto, že jde o velmi krátkou dobu v porovnání s časovým údajem zrodu Slunce stanoveným na 4 miliardy a 567 milionů let.
Z tohoto materiálu jsou asteroidy obíhající kolem Slunce. Jejich oběžné dráhy se občas křížily a kříží a ze srážek větších (i vícekilometrových) těles vznikají úlomky – meteoroidy. Opět zdůrazněme slovo „občas“ – v tomto případě je to přibližně jednou za několik milionů let. Asteroidová „drobenka“ se připlete do dráhy Země a z meteoroidů máme meteority dopadající na její povrch.
Pátrání po původu a zdroji meteoroidů
Ze kterých asteroidů pocházejí a který ze zdrojů je nejvydatnější? Astronomové si dali tu práci a odpověď hledali pomocí spektroskopických měření třímetrovým dalekohledem NASA. Zkoumali absorpční čáry minerálů, především pyroxenu a olivínu, a podle nich asteroidy, podobně jako meteority, oklasifikovali. Zásadní odpověď pak přinesli čeští vědci z Astronomického ústavu Univerzity Karlovy. Vytvořili totiž počítačové modely pro jednotlivé skupiny asteroidů a nastavili je tak, aby co nejlépe odpovídaly pozorovanému rozdělení jejich drah i velikostí. Pro každou skupinu pak bylo možné určit dobu, která uplynula od srážky, i předpokládaný počet malých fragmentů a pravděpodobnost jejich dopadu na Zemi.
Datování událostí
Podle doc. Miroslava Brože se jako nejvydatnější zdroj ukázaly tři asteroidy, respektive skupiny – Massalia, Koronis a Karin. První fragmentace čili ono „nadrobení“, se odehrála asi před 40 miliony roků, druhá před 7 miliony 600 tisíci a třetí před 5 miliony 800 tisíci roků. Dohromady se takto podařilo vysvětlit původ 70 % meteoritů. Jde o stejné typy, které mohli spatřit už předchůdci člověka.
Další informace s odkazy na zdrojové články:
Redakce Astro.cz: Mezinárodní výzkumný tým odhalil původ meteoritů dopadajících na Zemi.
Nejpozoruhodnější je ovšem podle badatelů soulad s celou řadou dalších pozorování. Prof. David Vokrouhlický říká, že jde jednak o prach, který se na obloze projevuje jako pás infračerveného záření, dále o expoziční doby meteoritů, které odpovídají době, než se k nám ze zdrojů dostanou, a také o dráhy meteoroidů při jejich vstupu do atmosféry.
Češi a dynamika asteroidů
Jak už bylo uvedeno, obě studie o původu meteoritů přinesl prestižní vědecký časopis Nature. Práce navazují na dlouhou tradici studia nebeské mechaniky na Matematicko-fyzikální fakultě UK a na dnes již klasické dílo prof. Vokrouhlického, které v 90. letech pomohlo odhalit mechanismus vývoje drah meteoroidů v čase. Nyní se českým badatelům podařilo vytvořit dosud nejúplnější model popisující dynamiku asteroidů v hlavním pásu a v blízkosti Země i původ meteoroidů různých typů.
Související
-
Sonda Lucy na výzkumu Jupiterových trojanů, čeští bioakustici a „pšoukání“ tetřívků obecných
Jupiterovi trojané a sonda Lucy (4:33) – Mýty, omyly a novinky astronomie: „Vánoční“ kometa Leonard? (22:19) – Čeští bioakustici a „pšoukání“ tetřívků obecných (26:38)
-
Ploskovice a Tábor: kameny spadlé z nebe, hornický Měděnec a popularizace montánní archeologie
300 let od pádu meteoritů u Ploskovic a další zajímavosti (4:36) – Historie: Machiavelliho Vladař (18:53) – Za horníky do Krušných hor, 4. část: Po stopách (23:44)
-
Jak staré jsou meteorické roje a potkali se starověcí Římané s Číňany?
Meteorické roje: astronom Jiří Borovička – Čína a Řím na hranici báje: sinolog Jakub Maršálek – Mýty, omyly a novinky astronomie: Vznikla Země rychleji?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka