Jak staré jsou meteorické roje a potkali se starověcí Římané s Číňany?

V úvodním přehledu zajímavostí se zmíníme o ozónové díře, která se po devíti letech zase jednou vytvořila nad severním pólem, seznámíme vás s brouky nově popsané jihoamerické čeledi Jurasaidae, za jejichž objevem stáli i naši vědci, a povíme si o novém objevu ostatků hominida Homo erectus z Jihoafrické republiky, který posouvá historii tohoto lidského druhu ještě dál, než byli vědci až dosud ochotní uvažovat. Uslyšíte také o plánech americké společnosti Boeing, která zopakuje testovací let kosmické lodi Starliner bez posádky, zatímco jejich konkurenti ze SpaceX se chystají na první let své lodi Dragon s lidmi na palubě; v letošním roce se také pod hlavičkou NASA konal velký nábor zájemců, z nichž budou vybráni astronauti pro budoucí lety k Měsíci a možná i na Mars.

Meteorické roje: kde se vzaly, z čeho jsou a odkud přilétají?

Meteory z roje Geminid|foto: CC BY-SA 3.0, Asim Patel

Co je to meteor ví asi každý – je to světelný úkaz, krátké škrtnutí po obloze, způsobené setkáním naší planety s meteoroidem. Meteoroidy jsou drobná tělesa, obíhající kolem Slunce, která si pro své nepatrné rozměry nezaslouží být nazývána planetkami. Po srážce s atmosférou shoří a úplně se vypaří. Jen někdy, pokud je těleso dostatečně velké, dopadnou jeho zbytky až na zemský povrch v podobě meteoritu. My si nebudeme povídat o jednotlivých meteorech, s nimiž se Země setkává takřka nepřetržitě, ale o meteorických rojích, které potkává méně často, zato však ve víceméně pravidelných intervalech.

Roj meteorů můžeme na obloze vidět v případě, kdy se Země střetne s proudem meteoroidů společného původu – ve většině případů pochází takový proud z nějaké zcela konkrétní komety. Jedná se o drobné částečky, které se působením Slunce odpoutaly od zmrzlého mateřského tělesa a putují nyní samostatně. Po stejné dráze jako kometa. Meteorické roje pozorovali lidé odnepaměti. Kdy ale pochopili podstatu tohoto jevu? Na to jsme se ptali specialisty na problematiku meteorů, Jiřího Borovičky z Astronomického ústavu Akademie věd České republiky v Ondřejově.

Starověké kontakty Číny a Říma: je to jen báje nebo fakt?

Logo|foto:Český rozhlas

Možná jste slyšeli o vesnici v jihozápadní Číně, jejíž obyvatelé soudí, že jsou vzdálenými potomky římských vojáků, kteří do těchto vzdálených končin kdysi ve starověku pronikli a dokonce se tam usadili. Svá odvážná tvrzení prý dokládají častým výskytem světlých „nečínských“ vlasů a spíše evropských rysů obličeje u mnoha rodáků a starousedlíků. Je ale skutečně možné, aby se římští vojáci ve starověku dostali tak daleko na východ, až do Číny? Věděli vůbec Římané, že nějaká Čína existuje? A naopak: měli Číňané informace o Římu a jeho síle?

Odborníkem, s nímž si povídáme o starověké Číně, Římu a jejich případných kontaktech je Jakub Maršálek, odborný asistent Ústavu Dálného východu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, specialista na nejstarší čínské dějiny.