Sonda Lucy na výzkumu Jupiterových trojanů, bioakustici a „pšoukání“ tetřívků obecných

13. prosinec 2021

Jupiterovi trojané a sonda Lucy (4:33) – Mýty, omyly a novinky astronomie: „Vánoční“ kometa Leonard? (22:19) – Čeští bioakustici a „pšoukání“ tetřívků obecných (26:38)

V úvodním přehledu zajímavostí se zmíníme o tunách odpadků, které přinášejí mořské proudy na pobřeží atolu Aldabra v Indickém oceánu a ohrožují tak jeho unikátní ekosystém a povíme si o dvou neobvyklých setkáních se živočichy – bílým vorvaněm u Jamajky a zbloudilým úhořem v jedné z chodeb Amatérské jeskyně; představíme objev další části příkopu římského pochodového tábora v Brně a také chystaný projekt evropského teleskopu Ariel, který by měl po roce 2029 zkoumat vzdálené exoplanety.

Jupiter, trojané a sonda Lucy

Trojané. Dva velké shluky planetek, doprovázející na jeho dráze planetu Jupiter

V říjnu 2021 odstartovala do vesmíru americká sonda Lucy. Míří k Jupiterovým trojanům – dvěma velkým shlukům planetek, které tohoto plynného obra provázejí na jeho oběžné dráze. Jedna skupina obíhá asi 60 stupňů před Jupiterem a označuje se jako Řekové; druhá skupina 60 stupňů za Jupiterem jsou Trojané s velkým „T“. My se ale přidržíme souhrnného označení trojané (pro změnu s malým „t“) pro obě zmíněné skupiny. Toto označení je pochopitelně inspirováno Homérovým eposem Ilias a odkazuje k Trójské válce, stejně jako jména jednotlivých trojanů – tělesa z předního shluku dostávají jména po dobyvačných Řecích, zadní shluk připomíná hrdiny z obležené Tróje.

Čím jsou pro astronomy tato tělesa zajímavá? Kolik jich je, jaký mají původ a jak se dostala na svou neobvyklou dráhu? A co všechno si vědci slibují od sondy, která by měla Jupiterovy trojany v příštích letech zkoumat? 

Jupiterovi trojané – planetky, které navštíví sonda Lucy

O trojanech hovoří astronom Jakub Rozehnal, ředitel platformy Planetum, sdružují pražské Planetárium, petřínskou a také ďáblickou hvězdárnu... První z trojanů objevili astronomové až v letech 1906 a 1907. Šlo o planetky pojmenované Achilles, Hektor a Patroclus. Největší z nich je Hektor o průměru asi 225 kilometrů, Patroclus má už jen 140 kilometrů a Achilles (stejně jako další planetka Agamemnon) asi 130 kilometrů v průměru; ostatní jsou pak menší a menší. V současnosti je známo přibližně 10,5 tisíce Jupiterových trojanů. Co je to za tělesa a jsou všechna z podobného materiálu? 6,5 tisíce jich je v řeckém táboře a čtyři tisíce v tom trójském, za Jupiterem. Proč je těch druhých méně?

Lucy. Rekonstrukce podoby samice hominida druhu Australopithecus afarensis, objevené v roce 1974 v Etiopii

Klíčem k historii našeho lidského rodu se v roce 1974 stal nález fosilních pozůstatků samice australopitéka v etiopském údolí Awaš; životní objev amerického paleoantropologa Donalda Johansona. Této naší „pramáti“ staré více než tři miliony let se říká Lucy – podle známé písně skupiny Beatles Lucy in the Sky with Diamonds, kterou měli tehdejší výzkumníci ve velké oblibě a jejím poslechem končili každou pracovní směnu. Stejný název teď nese i sonda k Jupiterovým trojánům a vlastně i ke kořenům vzniku naší Sluneční soustavy. Jak bude mise americké sondy Lucy vypadat?

S mikrofonem za tokajícími tetřívky aneb O pšoukání kohoutků

Tetřívek obecný při jarním toku

Jedním z nejohroženějších a zároveň extrémně plachých ptáků naší přírody je tetřívek obecný, hrabavý pták z čeledi tetřevovitých velký asi jako slepice. Jeho oblíbeným prostředím jsou různé slatiny, rašeliniště, vřesoviště a lesní paseky. V současnosti u nás tetřívek přežívá už jen ve třech oddělených populacích – v Krkonoších a Jizerských horách, v Krušných horách a na Šumavě. Celkem asi 200 jedinců, a to je opravdu kriticky málo. Přírodovědcům a ochráncům přírody by se hodilo, kdyby mohli tetřívky spočítat přesněji, ale není to nic snadného.

Tetřívek obecný při jarním toku

Nejlepší příležitostí je každoroční jarní tok, kdy se kohoutci předvádějí samičkám. Vydávají u toho typické nezaměnitelné zvuky, které je daleko slyšet. Právě podle těchto zvuků je dokonce možné jednotlivé kohoutky od sebe rozeznat – a tedy i spočítat. Tenhle čerstvý objev se pro lepší ochranu tetřívků může hodit... Zvukovými projevy tetřívků obecných se zabýval bioakustický tým Zemědělské univerzity v Praze; výsledky práce českých vědců publikoval letos v září odborný časopis Zoological Science. Členem výzkumného týmu i autorského kolektivu byl také Richard Policht z Katedry myslivosti a lesnické zoologie Fakulty lesnické a dřevařské. Jaké zvuky tetřívci při toku vydávají a co je na nich zajímavého?

Tetřívek obecný při jarním toku

Tradiční monitoring tetřívků v přírodě má svá úskalí; především se může stát, že je některý jedinec započítán vícekrát, vzhledem k tomu, že kohoutci mohou mezi tokaništi i jednotlivými stanovišti volně přelétávat; což samozřejmě dělají. I to byla jedna z motivací bioakustiků ze Zemědělské univerzity k bližšímu studiu zvuků, které tetřívci při toku vydávají. Zajímalo je především ono pšoukání... Analýzou nahrávek z tokanišť by bylo skutečně možné provádět mnohem přesnější sčítání tetřívků obecných než klasickými metodami.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Historická detektivka z doby, kdy byl hrad Zlenice novostavbou. Radovan Šimáček jako průkopník žánru časově předběhl i Agathu Christie!

Vladimír Kroc, moderátor

Zločin na Zlenicích hradě

Zločin na Zlenicích hradě

Koupit

Šlechtici, kteří se sešli na Zlenicích, aby urovnali spory vzniklé za vlády Jana Lucemburského, se nepohodnou. Poté, co je jejich hostitel, pan Oldřich ze Zlenic, rafinovaně zavražděn, tudíž padá podezření na každého z nich. Neunikne mu ani syn zlenického pána Jan, jemuž nezbývá než doufat, že jeho přítel Petr Ptáček celou záhadu rozluští...