Sonda Lucy na výzkumu Jupiterových trojanů, bioakustici a „pšoukání“ tetřívků obecných
Jupiterovi trojané a sonda Lucy (4:33) – Mýty, omyly a novinky astronomie: „Vánoční“ kometa Leonard? (22:19) – Čeští bioakustici a „pšoukání“ tetřívků obecných (26:38)
V úvodním přehledu zajímavostí se zmíníme o tunách odpadků, které přinášejí mořské proudy na pobřeží atolu Aldabra v Indickém oceánu a ohrožují tak jeho unikátní ekosystém a povíme si o dvou neobvyklých setkáních se živočichy – bílým vorvaněm u Jamajky a zbloudilým úhořem v jedné z chodeb Amatérské jeskyně; představíme objev další části příkopu římského pochodového tábora v Brně a také chystaný projekt evropského teleskopu Ariel, který by měl po roce 2029 zkoumat vzdálené exoplanety.
Jupiter, trojané a sonda Lucy
V říjnu 2021 odstartovala do vesmíru americká sonda Lucy. Míří k Jupiterovým trojanům – dvěma velkým shlukům planetek, které tohoto plynného obra provázejí na jeho oběžné dráze. Jedna skupina obíhá asi 60 stupňů před Jupiterem a označuje se jako Řekové; druhá skupina 60 stupňů za Jupiterem jsou Trojané s velkým „T“. My se ale přidržíme souhrnného označení trojané (pro změnu s malým „t“) pro obě zmíněné skupiny. Toto označení je pochopitelně inspirováno Homérovým eposem Ilias a odkazuje k Trójské válce, stejně jako jména jednotlivých trojanů – tělesa z předního shluku dostávají jména po dobyvačných Řecích, zadní shluk připomíná hrdiny z obležené Tróje.
Čím jsou pro astronomy tato tělesa zajímavá? Kolik jich je, jaký mají původ a jak se dostala na svou neobvyklou dráhu? A co všechno si vědci slibují od sondy, která by měla Jupiterovy trojany v příštích letech zkoumat?
O trojanech hovoří astronom Jakub Rozehnal, ředitel platformy Planetum, sdružují pražské Planetárium, petřínskou a také ďáblickou hvězdárnu... První z trojanů objevili astronomové až v letech 1906 a 1907. Šlo o planetky pojmenované Achilles, Hektor a Patroclus. Největší z nich je Hektor o průměru asi 225 kilometrů, Patroclus má už jen 140 kilometrů a Achilles (stejně jako další planetka Agamemnon) asi 130 kilometrů v průměru; ostatní jsou pak menší a menší. V současnosti je známo přibližně 10,5 tisíce Jupiterových trojanů. Co je to za tělesa a jsou všechna z podobného materiálu? 6,5 tisíce jich je v řeckém táboře a čtyři tisíce v tom trójském, za Jupiterem. Proč je těch druhých méně?
Klíčem k historii našeho lidského rodu se v roce 1974 stal nález fosilních pozůstatků samice australopitéka v etiopském údolí Awaš; životní objev amerického paleoantropologa Donalda Johansona. Této naší „pramáti“ staré více než tři miliony let se říká Lucy – podle známé písně skupiny Beatles Lucy in the Sky with Diamonds, kterou měli tehdejší výzkumníci ve velké oblibě a jejím poslechem končili každou pracovní směnu. Stejný název teď nese i sonda k Jupiterovým trojánům a vlastně i ke kořenům vzniku naší Sluneční soustavy. Jak bude mise americké sondy Lucy vypadat?
S mikrofonem za tokajícími tetřívky aneb O pšoukání kohoutků
Jedním z nejohroženějších a zároveň extrémně plachých ptáků naší přírody je tetřívek obecný, hrabavý pták z čeledi tetřevovitých velký asi jako slepice. Jeho oblíbeným prostředím jsou různé slatiny, rašeliniště, vřesoviště a lesní paseky. V současnosti u nás tetřívek přežívá už jen ve třech oddělených populacích – v Krkonoších a Jizerských horách, v Krušných horách a na Šumavě. Celkem asi 200 jedinců, a to je opravdu kriticky málo. Přírodovědcům a ochráncům přírody by se hodilo, kdyby mohli tetřívky spočítat přesněji, ale není to nic snadného.
Nejlepší příležitostí je každoroční jarní tok, kdy se kohoutci předvádějí samičkám. Vydávají u toho typické nezaměnitelné zvuky, které je daleko slyšet. Právě podle těchto zvuků je dokonce možné jednotlivé kohoutky od sebe rozeznat – a tedy i spočítat. Tenhle čerstvý objev se pro lepší ochranu tetřívků může hodit... Zvukovými projevy tetřívků obecných se zabýval bioakustický tým Zemědělské univerzity v Praze; výsledky práce českých vědců publikoval letos v září odborný časopis Zoological Science. Členem výzkumného týmu i autorského kolektivu byl také Richard Policht z Katedry myslivosti a lesnické zoologie Fakulty lesnické a dřevařské. Jaké zvuky tetřívci při toku vydávají a co je na nich zajímavého?
Tradiční monitoring tetřívků v přírodě má svá úskalí; především se může stát, že je některý jedinec započítán vícekrát, vzhledem k tomu, že kohoutci mohou mezi tokaništi i jednotlivými stanovišti volně přelétávat; což samozřejmě dělají. I to byla jedna z motivací bioakustiků ze Zemědělské univerzity k bližšímu studiu zvuků, které tetřívci při toku vydávají. Zajímalo je především ono pšoukání... Analýzou nahrávek z tokanišť by bylo skutečně možné provádět mnohem přesnější sčítání tetřívků obecných než klasickými metodami.
Související
-
Jaké je tajemství ledových měsíců Jupitera? V roce 2022 k nim vyrazí sonda, pracují na ní i Češi
V evropském centru kosmického výzkumu a technologie v holandském Noordwijku začalo roční testování sondy JUICE. Ta má prozkoumat ledové měsíce Jupiteru.
-
Tetřívek - vzácný opeřenec na pokraji vyhynutí
Tetřívek obecný je jedním z několika ikonických zvířat, žijících na Šumavě. Jedná se o přísně chráněný druh, který je v současné době na pokraji lokálního vyhynutí.
-
Do Krušnohoří se po 20 letech vrací tetřívek obecný, lesníci mu upravují místa pro život
Na pláně Krušných hor se vrací tetřívek obecný. Jde o ohrožený druh ptáka. Před třiceti lety v Krušnohoří napočítali lesníci stovky těchto ptáků. Jak ale odumíraly ...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
