Rozhovor s objevitelem štědrovečerní komety, dění u Měsíce a další očekávané události v kosmonautice

V úvodním přehledu zajímavostí se dozvíte, jak se daří vracet vodu a také život do středoasijského Aralského jezera, povíme si, jak hluboko do minulosti se provrtali výzkumníci v antarktickém ledu, představíme objev neandrtálského sídliště v Turnově-Vesecku, zmíníme se o objevu neobvyklého planetárního systému u jedné z hvězd souhvězdí Lodního kýlu a také o nové české družici TROLL, vybavené unikátní hyperspektrální kamerou.

Povídání o štědrovečerní kometě

Objevitel štědrovečerní komety C/2024 Y1 Martin Mašek|foto:Frederik Velinský, Český rozhlas Sever

Z území bývalého Československa, později i samostatné České republiky, bylo za uplynulá dvě staletí objeveno několik desítek komet. Často nesou česká jména, protože je zvykem pojmenovávat komety podle jejich objevitelů. V posledních desetiletích je však kometární scéna o dost fádnější; komety se totiž staly jedním z cílů automatických přehlídek oblohy, po kterých také dostávají jména. Naštěstí roboti nesledují oblohu celou, stále zbývají volné segmenty pro nadšené objevitele – samotáře. I díky tomu mohlo na sklonku minulého roku dojít k patrně prvnímu objevu komety z Liberce, který je navíc zajímavý tím, že se uskutečnil o štědrovečerní noci.

Snímek komety z velkého Dánského dalekohledu na Evropské jižní observatoři v Chile|foto:H. Kučáková (AÚ MFF UK) a K. Hornoch (ASÚ AV ČR)

Objevitelem štědrovečerní komety je pracovník Fyzikálního ústavu Akademie věd České republiky v Praze Martin Mašek. Jak už bylo řečeno, kometu objevil ze svého libereckého bydliště. Při jaké příležitosti – a jak k tomu došlo? Jak se objev nové komety ohlašuje, aby se o něm dozvěděla astronomická komunita a aby byl také zanesen do příslušných přehledů, seznamů nebo tabulek? Martin Mašek je sice objevitelem řady proměnných hvězd i jedné nové komety, ale své objevy dělá, jak už bylo řečeno, ve volném čase. Není totiž astronom. S dalekohledy sice na dálku pracuje, ve Fyzikálním ústavu však zastává jinou, neastronomickou pozici - je operátorem robotických dalekohledů FRAM.

Orbita, Měsíc a librační body

Družice LRO na oběžné dráze Měsíce|foto: NASA

Vesmírné plány soukromníků – to bylo téma, kterému jsme se v naší procházce chystanými kosmickými misemi roku 2025 věnovali před týdnem. Dnes pokročíme dál. Krátce se zmíníme o nových kosmodromech a podíváme se na oběžnou dráhu Země, kde má zajímavé nové želízko v ohni i Česká republika. Pak se vydáme k Měsíci, kde je už nějakou dobu neobyčejně živo a jiné to nebude ani letos, a své putování zakončíme návštěvou libračních bodů soustavy Slunce – Země.

Stopy astronautů z Apolla 17 na Měsíci vyfotografovala sonda LRO|foto: NASA/ Goddard/ ASU

O chystaných událostech v kosmonautice a výzkumu vesmíru i tentokrát hovoří Dušan Majer, popularizátor kosmonautiky a šéfredaktor webu Kosmonautix.cz. Jak nám potvrdil, kromě nových raket, družic nebo sond po světě stále, i když ne v tak vysokém počtu, přibývají i nová startovní místa pro kosmické mise, nové kosmodromy. Drtivá většina všech misí, které letos do vesmíru vzlétnou, směřuje na oběžnou dráhu Země.

Také u Měsíce panuje v posledních letech poměrně velký provoz. Na oběžné dráze kolem našeho souputníka se nachází celá řada sond, nebo i různých pozůstatků po misích, které probíhaly v minulých letech. Dušan Majer připomene alespoň některé z nich a zmíní se i o nových misích k Měsíci, které by měly startovat v letošním roce.

Vesmírná koláž dalekohledu Jamese Webba, zkoumajícího vzdálené galaxie|foto:Shutterstock

Ještě o kus dál, než Měsíc jsou takzvané librační body soustavy Slunce – Země; místa, kde se vyrovnávají gravitační a odstředivé síly těchto těles, takže jsou mimořádně vhodná k umisťování sond. Třeba těch, které pozorují Slunce nebo naopak hluboký vesmír.