Země posílá sluneční „prasátka“ na Měsíc, padat budou Lyridy: Procházka dubnovou oblohou
Zodiakální čili zvířetníkové světlo, popelavý svit Měsíce, meteorický roj z komety Thatcher, hvězdokupa Plejády, Jesličky, jarní trojúhelník hvězd a Venuše jako Večernice.
Všimli jste si v minulých dnech – přibližně hodinu po západu Slunce – nad západním obzorem zvláštního neostrého bílého kuželu světla táhnoucího se od obzoru do výšky až šedesáti stupňů? Jde o tzv. zodiakální čili zvířetníkové světlo, které způsobuje Slunce na velmi malých částicích meziplanetární hmoty.
Světelný kužel, popelavý svit a Lyridy
Nejlépe je vidět v místech s průzračným ovzduším a bez umělého osvětlení. V březnu – kolem jarní rovnodennosti, byly pro něj nejlepší pozorovací podmínky. Přibližně od 3. do 19. dubna jej také ještě bude možné pozorovat, ale sklon vůči obzoru se zmenšuje a tím se zhoršují i podmínky k pozorování.
Mezi 18. a 22. dubnem zaujme výrazný popelavý svit Měsíce; naše Země totiž funguje jako velké zrcátko, které odraženým slunečním svitem osvětluje Měsíc. Nejlépe je vidět, když je náš souputník na večerní obloze pár dní po novu, anebo na ranní obloze před novem, tedy ve fázi úzkého srpku. Bude tomu tak i 19. dubna, kdy na noční obloze uvidíme krásné seskupení Měsíce, Venuše, Uranu a hvězdokupy Plejády.
O několik dní později se můžeme těšit na „padající hvězdy“ – meteory. 22. dubna v noci a nad ránem protnou oblohu částice původem z dlouhoperiodické komety C/1861 Thatcher. Ta zanechala na své dráze proud prachových částic, kterým naše planeta každý rok kolem zmíněného data prolétá. Lyridy nejsou nijak zvlášť početné, jejich frekvenci letos astronomové odhadli na 18 rychlých meteorů za hodinu.
Hvězdy, planety a měsíční fáze
V sobotu 25. dubna můžeme v blízkosti otevřené hvězdokupy Plejády zahlédnout Venuši jako Večernici. Nejsnáze viditelným souhvězdím je teď Lev. Poblíž Lva je souhvězdí Raka, v němž se nacházejí proslulé Jesličky čili otevřená hvězdokupa M44 viditelná i pouhýma očima. Od jihovýchodního obzoru stoupá v Panně Spica, která s hvězdami Arkturem v Pastýři a Regulem ve Lvu rýsuje nám dobře známý jarní trojúhelník.
Planety nebudou v dubnu ještě kompletní – pro jejich blízkost ke Slunci neuvidíme Merkur, Mars, Saturn a Neptun. Vystačit si tedy musíme, jak už bylo řečeno, s Venuší, která bude zářit večer vysoko nad západním obzorem, a po většinu noci i s Jupiterem. Vzdálený Uran najdeme večer nejlépe dalekohledem nad západem až severozápadem.
Zbývají ještě měsíční fáze. 2. dubna na Zelený čtvrtek úplněk, 10. dubna poslední čtvrt, o týden později nov a 24. dubna první čtvrt. Přejeme ničím nerušenou podívanou!
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
