Chlupaté i opeřené vzácnosti z muzejního depozitáře a houby stokrát jinak - od hlívy po korálovec

V úvodním přehledu zajímavostí uslyšíte o rysovi, který se objevil v Lužických horách, zmíníme se o unikátních přírodních zajímavostech Pražského hradu, povíme si o objevu nového druhu rypošů, afrických hlodavců, kteří žijí ve velkých podzemních koloniích, prozradíme vám, jak moc se zpomaluje rotace Země a čím je to způsobeno a nakonec se dozvíte, jak moc se změnil časový plán mise Artemis, která má skončit novým přistáním lidí na povrchu Měsíce.

Muzejní preparáty nejsou jen vycpaniny

Zoolog a ornitolog Václav Beran s husicí nilskou|foto:Frederik Velinský, Český rozhlas Sever

Oblastní muzeum v Ústí nad Labem slaví letos 150 let své existence. V současnosti se významně prezentuje zejména stálou expozicí Naši Němci, hojně se věnuje také regionální historii a má pochopitelně i své archeology. V tomto „historickém“ kontextu malinko zaniká, že ústecké muzeum má i přírodovědné oddělení, pozoruhodné sbírky entomologické, geologické, herbář – a také sbírku zoologickou. V zoologickém depozitáři Oblastního muzea nás přivítal vedoucí jeho přírodovědného oddělení, zoolog a ornitolog Václav Beran, aby nám představil nejzajímavější exponáty muzejní sbírky.

Zoologický depozitář Oblastního muzea v Ústí nad Labem|foto:Frederik Velinský, Český rozhlas Sever

Jsou to např. dermoplastické preparáty zvířat, která se v naší přírodě objevila teprve v posledních desetiletích, ať už jako přirození migranti nebo invazní vetřelci. Velmi cenné jsou preparáty našich domácích ohrožených druhů. Dozvíte se, z jakých zvířat a jakým způsobem zoologické preparáty vznikaly a vznikají, které z nich jsou v rámci muzejních výměn nejpůjčovanější a spoustu dalších zajímavostí.

Od hlívy po korálovec ježatý

Hlíva ústřičná|foto:Shutterstock

Kvasinkám vděčíme za kvašené nápoje nebo kynuté těsto, nepříliš vzhledné plísni kropidláku černému za kyselinu citronovou, která slouží v potravinářství nebo chemickém průmyslu jako významný regulátor kyselosti. Ve velkém se však pěstují a využívají i jiné houby, s pěknými, jedlými plodnicemi. Můžete je najít dokonce v nabídce supermarketů. Některé z nich jsou dobře známé, o jiných jste možná ještě neslyšeli. Které z nich jsou nejvýznamnější? Hovoří mikrobiolog Milan Gryndler z katedry biologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem.

Žampiony v pěstírně|foto:Patrik Rozehnal, Český rozhlas

Zajímavá je i historie hub jako takových. Právě houby zřejmě byly prvními většími organismy, které skoro před půl miliardou let pronikly z vody na souš. Nebýt hub, rostliny by možná dobývaly souš o dost obtížněji. Zmíníme se však nejen o blízkém vztahu hub s rostlinami a o jakémsi houbovém internetu v našich lesích, ale také o případném dalším využití hub v blízké či vzdálenější budoucnosti. Nejsou jen dobré k jídlu nebo k jeho výrobě; dají se využít i ve stavebnictví, ale dovedou i léčit.