Planetárium o historii muzejních dermoplastických preparátů zvířat a stopách po pobytu Římanů na našem území

Vycpaná liška
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Vycpaná liška
0:00
/
0:00

Dermoplastické preparáty včera a dnes: zoolog Miloš Anděra (repríza) - Římané u nás, 2. část/ Co tu po nich zbylo: klasický archeolog Pavel Titz - Objevy a události - Zapomenuté historie: Francouzský požár Prahy - Knihovnička: Prostě Einstein!

V úvodním přehledu zajímavostí se mimo jiné dozvíte o objevu nádherně zdobené sekerky z velkomoravských časů na východě Čech, povíme si o zákazu amerického ministerstva obrany využívat ruských služeb k vypouštění amerických družic a miliardové zakázce na dvě desítky automatických lunárních sond, kterou NASA podepsala hned se třemi soukromými společnostmi (1:08)

Muzejní zvěřinec

Vycpaný pes Kvik zakladatele Sokola Jindřicha Fügnera

Bývají významnou součástí všech muzejních přírodovědných sbírek. Mluví se o nich jako o vycpaninách, i když to ve skutečnosti vycpaniny nejsou. Řeč je o dermoplastických preparátech zvířat. Jak se tyto preparáty vyráběly dříve a jak se dělají dnes? A jak se preparáty udržují „v kondici“, aby stále připomínaly skutečná zvířata, nerozpadly se a nepochutnal si na nich hmyz? Nahlížet budeme především do sbírek Národního muzea v Praze, které jsou nejrozsáhlejší u nás. I co se dermoplastických preparátů týče.

Pražské Národní muzeum vlastní desetitisíce dermoplastických preparátů zvířat. Mnohé z nich pamatují nejstarší muzejní éru; to znamená, že pocházejí hluboko z 19. století. Čím především se tyto staré preparáty liší od těch nových? Na to jsme se před časem ptali vědeckého pracovníka muzea, zoologa Miloše Anděry. Dozvíte se od něj také, že dermoplastické preparáty se nedají „jen tak“ skladovat. Musíte se postarat, aby i nadále byly v dobrém stavu, pečovat o ně a odborně je ošetřovat. (4:22)

Zapomenuté historie, kniha měsíce a soutěž

Veronika Kindlová ve své pravidelné rubrice připomene 330. výročí velkého požáru Prahy, který si vysloužil označení „francouzský“, i když jeho příčina mohla být ryze domácí. (15:06)
Frederik Velinský vám představí knihu měsíce června - publikaci Rüdigea Vaase „Prostě Einstein!“, o kterou si budete moci i zasoutěžit. (19:20)

Nálezy z provincie, která nevznikla

Římský nápis na hradní skále v Trenčíně z roku 179 n.l.

Mezi lety 172–180 našeho letopočtu vedl císař Marcus Aurelius za Dunajem vojenskou kampaň, která měla vyvrcholit založením provincie Marcomania. Část území dnešní Moravy a Slovenska by se tak stala součástí říše. Než k tomu mohlo dojít, Marcus Aurelius zemřel a nový císař Commodus raději s Germány uzavřel mír. Římané od nás po roce 180 odešli a už se nevrátili, mnohé tu však po nich zůstalo. Spoustu hmatatelných stop po sobě Římané nechali na jihu Moravy, v kraji pod Pálavou – ale také podstatně severněji.

Mnohé byly objeveny v posledních třech desetiletích mj. za pomoci letecké archeologie. Jde zejména o příkopy vojenských pochodových táborů, které spolu s řadou movitých nálezů svědčí o tom, že se u nás dělo něco velikého. Správním střediskem uvažované provincie Marcomania se mohl stát vojenský tábor, jehož pozůstatky byste dnes našli na kopci Hradisko u Mušova, v katastru obce Pasohlávky. Právě tam – ale nejen tam – se můžete vydat s Pavlem Titzem z Oddělení pravěku a antického starověku pražského Národního muzea. (23:31)