Měli bychom zapomenout na „temno“ – a co jsou vlastně ti trojané, doprovázející planetu Jupiter?

V úvodním přehledu zajímavostí uslyšíte, jak umělá inteligence pomáhá mikrobiologům s latinskými názvy nových druhů, představíme vám novou houbu špičku Cimrmanovu z ostrova Madeira, povíme si jak se v evropském pravěku navzájem inspirovali neandrtálci a moderní lidé, prohlédneme si krásnou římskou mozaiku vykopanou nedávno v Sýrii a dozvíte se nový termín startu dlouho očekávané bezpilotní mise Artemis I k Měsíci.

Jak moc temné bylo temno? 3. část

Originální barokní svatojánská mřížka z pietního místa sv. Jana Nepomuckého umístěná v Muzeu Karlova mostu v Praze|foto:Markéta Vejvodová, Český rozhlas

Dobou temna jsme si zvykli nazývat období, které u nás následovalo po bělohorské bitvě roku 1620 a trvalo déle než jedno století, až do doby osvícenské. Byla to doba rekatolizace, spojovaná často především s misijní činností jezuitů. Doba válečná, doba moru a selských povstání, a také údajného jazykového útlaku a poněmčování. O tomto neuralgickém období českých dějin jsme si už dvakrát povídali s historičkou Ivanou Čornejovou, autorkou knihy stručného názvu Temno, vydané v roce 2022 nakladatelstvím Paseka. Dnes naše povídání dokončíme.

Zelená hora stavitele Jana Blažeje Santini-Aichela|foto:Fotobanka Profimedia

Období, o kterém si povídáme, je u nás bezprostředně spjato také s rozvojem barokního umění. To má své typické atributy, které se dají snadno odhalit na kterékoliv barokní soše, v kterémkoliv kostele nebo barokním paláci. Hodnocení těchto atributů i samotné doby pobělohorské se v čase měnilo. Dnes se třeba na baroko díváme pozitivně a často s obdivem, ale jak říká historička Ivana Čornejová – ono se to baroko ne vždycky líbilo... Byla u nás přes veškerou snahu jezuitů i dalších řádů rekatolizace společnosti někdy skutečně definitivně završena? A kdy temno definitivně skončilo?

Jupiter, trojané a sonda Lucy

Americká sonda Lucy směřuje k Jupiterovým trojanům – planetkám, které plynného obra provázejí na jeho oběžné dráze|foto:Shutterstock

Americká sonda Lucy startovala do vesmíru v říjnu roku 2021, před pár dny pak prolétla kolem Země při svém prvním gravitačním manévru. Míří k Jupiterovým trojanům – dvěma velkým shlukům planetek, které tohoto plynného obra provázejí na jeho oběžné dráze. Jedna skupina obíhá asi 60 stupňů před Jupiterem a označuje se jako Řekové; druhá skupina 60 stupňů za Jupiterem jsou Trójané s velkým „T“. My se ale přidržíme souhrnného označení trojané (pro změnu s malým „t“) pro obě zmíněné skupiny.

Trojané. Dva velké shluky planetek, doprovázející na jeho dráze planetu Jupiter|foto: NASA/JPL-Caltech, ©

Toto označení je pochopitelně inspirováno Homérovým eposem Ilias a odkazuje k Trójské válce, stejně jako jména jednotlivých trojanů – tělesa z předního shluku dostávají jména po dobyvačných Řecích, zadní shluk připomíná hrdiny z obležené Tróje. Čím jsou pro astronomy tato tělesa zajímavá? Kolik jich je, jaký mají původ a jak se dostala na svou neobvyklou dráhu? A co všechno si vědci slibují od sondy, která by měla Jupiterovy trojany v příštích letech zkoumat? To uslyšíte v repríze rozhovoru s astronomem Jakubem Rozehnalem, který jsme v premiéře vysílali na konci loňského roku.