Cesty do horních a dolních světů: současný šamanismus, španělští kronikáři a lidské oběti u Aztéků

V úvodním přehledu zajímavostí se dozvíte, které ptačí druhy v naší přírodě i na krmítkách uvidíte nejčastěji, povíme si o objevu hrobky faraona Thutmose II. na nekropoli v egyptských Thébách, uslyšíte z čeho mají obavy astronomové Evropské jižní observatoře v Chile, prozradíme vám, kam v Polsku dopadly zbytky rakety Falcon 9 společnosti Space X a zmíníme se také o sondě Solar Orbiter, která nedávno uskutečnila další blízký průlet kolem planety Venuše.

Současný šamanismus a jeho kořeny

Šaman z šamanského centra Tos Deer (Devět nebes) provádí rituální obřad. Kyzyl, Tuvinská republika, Rusko|foto:Profimedia

Minulý měsíc jsme se v našem pořadu poprvé vrátili o třicet let zpátky, do roku 1995, kdy jeho duchovní otec Jaroslav Poštolka předal otěže Planetária Frederiku Velinskému, který jej připravuje a uvádí dodnes. Planetárium se tehdy vysílalo jednou měsíčně a poměrně dost se orientovalo na různá tajemství, záhady, zkrátka na opravdové „věci mezi nebem a zemí“. V únoru roku 1995 byl hlavním tématem pořadu šamanismus. Jedna mladá dáma v Planetáriu vyprávěla o svém setkání se skutečným šamanem a o tom, jak ji toto setkání zasáhlo a ovlivnilo. Záznam jejího povídání se nedochoval, a tak vám místo něj nabízíme jiné, zcela současné. Šamani totiž nevymřeli a jsou s námi i dnes. Jen jsou možná trochu jiní, než by někteří z vás čekali.

Religionistka Helena Dyndová|foto:Jiří Šeda

Co přesně je šamanismus? Tuto otázku jsme položili Heleně Dyndové z Ústavu filosofie a religionistiky Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, která se zabývá současnou západní alternativní spiritualitou, zejména šamanismem. Kde bychom měli hledat kořeny současného šamanismu? Má nějakou jednotící strukturu, jakýsi svůj centrální orgán nebo vedení? A má současný český šamanismus nějaká vlastní specifika?

Sahagún a jeho dílo: lidské oběti Aztéků

Aztécký bojovník zabíjí španělského conquistadora během obléhání Tenochtitlánu. Ilustrace z Florentského kodexu, 16. století|foto:Bernardino de Sahagún, Wikimedia Commons, CC0 1.0, ©

Naposledy dnes otvíráme „Dějiny starého Mexika“, výbor z „Obecné historie Nového Španělska“ františkána Bernardina de Sahagún, vydané v loňském roce nakladatelstvím Argo. Sahagúnova „Obecná historie“ obsahuje neskutečné množství informací o kultuře a společnosti říše Aztéků, kterou Španělé po dobytí jejího hlavního města Tenochtitlánu v roce 1521 doslova vyvrátili z kořenů. Mnohé už jsme si řekli, zbývá jen odpovědět na otázku, zda se Bernardinovi de Sahagún dá věřit. Je jeho svědectví o světě Aztéků hodnověrné? Nebylo zatíženo pohledem křesťanského misionáře?

Aztéčtí válečníci v orlím a jaguářím převleku s dřevěnými kyji „macuahuitl“, opatřenými ostrými obsidiánovými čepelemi. Ilustrace z Florentského kodexu, 16. století|foto:Wikimedia Commons, CC0 1.0, ©

Výbor ze Sahagúnovy „Obecné historie“, dochované například v podobě slavného Florentského kodexu, připravil a do češtiny přeložil iberoamerikanista Jiří Sucharda. Ze stránek této „encyklopedie předkolumbovského Mexika“ je i dnes cítit Sahagúnova fascinace aztéckou kulturou. Čtenáře možná zarazí podrobné popisy nesčetných svátků, jejichž součástí byly i mimořádně kruté lidské oběti. A to v takovém množství, že to až budí rozpaky a pochyby o tom, jestli jsou Sahagúnovy informace přesné. Považují současní historikové, zabývající se dějinami Aztéků, Mexika nebo španělského kolonialismu Sahagúnovu „Obecnou historii“ o dvanácti knihách za hodnověrný pramen? Zůstává pro ně jedním ze základních zdrojů informací?