„Ruggierovo osvobození“. Nejstarší opera, jejíž autorkou je žena

Jde o nejstarší operu, jejíž autorkou byla žena. Francesca Caccini se narodila do rodiny hudebního skladatele, zpěváka a instrumentalisty Giulia Cacciniho, jednoho ze zakladatelů italské barokní opery. Působil u medicejského dvora ve Florencii a krom toho, že sám skládal, vedl také velmi oblíbený hudební soubor. Hrála a zpívala v něm jeho žena, syn Pompeo a dcery Settimia a zmíněná Francesca.  Mimořádně talentovaná dívka, která už ve 13 letech vystoupila v otcově opeře. Její zpěv a virtuózní hru na loutnu a cembalo pochválil sám Claudio Monteverdi!

Ve službách rodu Medicejských

Titulní strana libreta opery „Ruggierovo osvobození z Alcinina ostrova“, 1625|foto:Ferdinand Saracinelli, Wikimedia Commons, CC0 1.0, ©

V roce 1604 Marie Medicejská, manželka francouzského krále a neteř florentského velkovévody pozvala Cacciniho a jeho hudební rodinu na turné k pařížskému královskému dvoru. Líbili se všichni, ale nejvíc Francesca. Francouzský král jí nabídl, aby zůstala v Paříži a zpívala a hrála jen pro něj. To se nelíbilo velkovévodovi Ferdinandu Medicejskému a povolal rodinu Cacciniových pěkně zpátky do Toskánska. Tehdy v 18 letech začala Francesca skládat vlastní hudbu. Její skladba „Otrokyně“, určená pro karnevalové oslavy, definitivně přesvědčila florentského vládce, aby Francesku přijal do svých služeb. Záhy si vybudovala pověst nejlepší pěvkyně široko daleko, a také žádané skladatelky. Úměrně popularitě stoupaly i její výdělky. Žena budující si profesionální kariéru tehdy rozhodně nebyla nic obvyklého, zvlášť když se hudby nevzdala ani po svatbě a narození dcery.

To už ale byl Ferdinand Medicejský dávno po smrti a na onom světě byl i jeho syn Cosimo II. Toskánské velkovévodství řídila vdova Marie Magdalena Rakouská a její tchýně Kristina Lotrinská. Následovník Ferdinand II. byl totiž na vládnutí ještě příliš mladý.

Dívka hrající na loutnu. Olej na plátně, mezi lety 1700 a 1705|foto:Giuseppe Maria Crespi, Wikimedia Commons, Museum of Fine Arts Boston, CC0 1.0, ©

Saracénský rytíř a svůdná čarodějka

A tím se konečně dostáváme k našemu výročí. V roce 1625 si obě regentky u Francesky Caccini objednaly operu, která by se hrála během karnevalu na počest návštěvy polského korunního prince Vladislava IV. Vasy ve Florencii.  A tak vzniklo „Ruggierovo osvobození“. I v něm hrají zásadní roli ženy. Opera vypráví příběh saracénského rytíře Ruggiera z eposu „Zuřivý Roland“ od Ludovika Ariosta – Ruggiera obloudí krásná sexy čarodějka Alcina, takže zapomene na svou snoubenku a odejde za Alcinou na její ostrov. Netuší, že Alcina je poměrně promiskuitní a odložené milence proměňuje v rostliny, kterými si zdobí zahradu. Do věci se vloží čarodějka Melissa, která sice není ani krásná, ani sexy, ale zato je hodná a občas se mění v muže. V této podobě Ruggiera přesvědčí, aby se vrátil ke snoubence a nádavkem ještě osvobodí bývalé Alcininy milence z florální podoby.

Koňský balet na nádvoří vily del Poggio Imperiale. Pravděpodobně scéna z opery Francesky Caccini „Ruggierovo osvobození“, 1625|foto:Alfonso Parigi, Wikimedia Commons, CC0 1.0, ©

Opera se velmi líbila. Princ Vladislav byl nadšen a objednal si u Francesky ještě jednu operu. Ta se však, stejně jako většina jejích hudebních děl, nedochovala. V roce 1628 uvedl nadšený Vladislav Vasa Ruggiera v Polsku. Francesčina opera je tak patrně první italskou operou uvedenou v zahraničí.

Z Florencie do Luccy a zase zpátky

A co bylo s dál s Franceskou? Rok po úspěchu opery ovdověla a zanedlouho se znovu provdala za šlechtice z města Lucca. Jako manželka urozeného muže už ale nemohla vystupovat. Narodil se jí syn, nový muž však nedlouho na to zemřel. Francesca tedy vzala obě děti a z Luccy se vrátila zpátky do Florencie k medicejskému dvoru. Zde opět skládala hudbu a také učila zpívat a hrát na hudební nástroje urozené dívky. Zdá se, že někdy po roce 1641, tedy v necelých 55 letech, zemřela. Její opera „Ruggierovo osvobození“ se stále hraje – zatím naposledy ji vloni uvedlo Královské divadlo v Madridu.