Jak temné bylo temno? O pobělohorské době, baroku i jezuitech s historičkou Ivanou Čornejovou

8. červenec 2024

Jak temné bylo temno? 1. část: Emigranti a katolíci (3:17) – 2. část: Jezuité čili Tovaryšstvo Ježíšovo (17:42) – 3. část: Bylo to vůbec temno? (30:31)

Historický román Aloise Jiráska „Temno“ vyšel poprvé před více než sto lety, v roce 1915. Je to příběh nešťastné lásky dvou mladých lidí, které tragicky rozdělí víra – tajné evangeličky Helenky a zaníceného mladého katolíka Jiřího. Odehrává se na pozadí slavných událostí, spjatých se svatořečením Jana Nepomuckého roku 1729. Alois Jirásek napsal svou historickou fresku na základě pečlivého studia literatury a pramenů. Jak vidí období temna současní historici?

Bylo to vůbec temno?

Originální barokní svatojánská mřížka z pietního místa sv. Jana Nepomuckého umístěná v Muzeu Karlova mostu v Praze

„Temno“ je i název publikace, věnované právě pobělohorskému, baroknímu období historie českých zemí, které si vysloužilo onu nelichotivou nálepku. Knížka vyšla v roce 2022 v nakladatelství Paseka. Její autorka, historička Ivana Čornejová se zabývá kulturní historií, dějinami školství především ve vztahu k Pražské univerzitě a církevními dějinami 16. až 18. století.

Ona takzvaná „doba temna“ bývá na svém počátku tradičně ohraničována bitvou na Bílé hoře roku 1618 a její konec se vztahuje k probouzejícímu se osvícenství 18. století. Nemálo historiků však už dnes říká, že „temno“ vlastně žádným temnem nebylo. Že to všechno je jen jakási mylná projekce, chybný výklad a matení pojmů. I proto jsme v roce 2022 s Ivanou Čornejovou natočili a ve třech částech odvysílali rozhovor, který vám teď v upravené verzi nabízíme vcelku.

Spustit audio

    Mohlo by vás zajímat

    Nejposlouchanější

    Více z pořadu

    E-shop Českého rozhlasu

    Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

    Karin Lednická, spisovatelka

    kostel_2100x1400.jpg

    Šikmý kostel 3

    Koupit

    Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.