K smrti vyčerpán: Müllerova mapa Čech a její tvůrce, mizející vzpomínky a strašák jménem Alzheimer

V úvodním přehledu zajímavostí se dozvíte, jak je na tom podle ochranářů příroda Spojených států amerických a asi vás nepřekvapí, že moc dobře ne; prozradíme vám, proč podle polských přírodovědců preferují medvědi při drbání bukové kmeny, navštívíme španělské skládky odpadků, kde ve velkém zimují čápi bílí z celé Evropy, představíme vám objev 2,9 milionu let starých kamenných nástrojů z Keni, připisovaných paranthropům a nakonec si v egyptském Luxoru prohlédneme nedávno zpřístupněnou hrobku hodnostáře Merua, který před 4000 lety udělal kariéru na dvoře faraona Mentuhotepa II.

K smrti vyčerpán. Mapa a její tvůrce

Müllerova mapa Čech (1720). Dnes již zničená krajina v okolí Mostu a Jirkova|foto:Historický ústav AV ČR, ©

Před třemi sty lety byla vydána Müllerova mapa Čech, dílo německého kartografa Jana Kryštofa Müllera, jedna z nejcennějších map naší minulosti. Je podrobná, krásná a opravdu hodně veliká. Třísté výročí jejího vydání si různými výstavami připomněla i řada našich institucí. Ať už se jednalo o Národní technické muzeum v Praze, kde už výstava skončila, nebo třeba Oblastní muzeum v Děčíně, kde bude mapa k vidění až do letošního října. Pěknou výstavu o Müllerově mapě Čech si můžete aktuálně prohlédnout také ve druhém patře budovy Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze na Albertově, kde se nachází Mapová sbírka. A to skoro až do konce letošního května.

Müllerova mapa Čech (1720). Praha s přilehlými obcemi|foto:Historický ústav AV ČR, ©

O Müllerově mapě Čech vypráví ředitelka Mapové sbírky Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Eva Novotná. Nejprve představí samotného tvůrce mapy Jana Kryštofa Müllera a prozradí, jak se k mapování Čech dostal. Jak vůbec jeho mapování probíhalo a kdo mu s ním pomáhal?

Müllerova mapa Čech z roku 1720 v měřítku 1 : 132 000 je skutečný pomník trvalé hodnoty. Originál složený ze všech 25 sekcí měří 280 x 240 centimetrů. Pro praktické účely, třeba pro využití v poli, byla mapa až příliš veliká, a tak byla v roce 1727 vydána i ve zmenšené podobě, která má použitelnějších 165 x 155 centimetrů.

Müllerova mapa Čech (1720). Stará Boleslav a okolí|foto:Historický ústav AV ČR, ©

Müllerova mapa sloužila po celé 18. století, prakticky až do napoleonských válek. Jak moc je podrobná a přesná a co všechno zachycuje? Samozřejmě je „dítětem své doby“, tedy baroka. Tehdejší mapy zdobily po krajích či v rozích často veduty měst, pohledy na krajinu nebo nejrůznější figurální alegorická vyobrazení. Zdobená byla tedy i Müllerova mapa, mistrem svého oboru – Václavem Vavřincem Reinerem. Její první vydání je však zahaleno rouškou jistého tajemství.

Alzheimer, 1. část: Není cesty zpět

Nezapomínejme na Alzheimera!|foto:Andrey Valerevich Kiselev, Shutterstock, ©

Mizející vzpomínky, ztráta paměti, dezorientace v čase a prostoru a v závěrečné fázi naprostý rozpad osobnosti. Před Alzheimerovou chorobou si nikdo nemůže být jistý. Je to strašák spjatý především s nástupem pokročilého věku. Vyskytuje se často, lékaři ji znají déle než sto let, a přesto se dosud nepodařilo zjistit, co ji způsobuje a najít lék.

Kdy byla Alzheimerova choroba popsána a kdo se o to zejména zasloužil? O tom hovoří biolog a popularizátor vědy Tomáš Petrásek z Fyziologického ústavu Akademie věd České republiky v Praze a Národního ústavu duševního zdraví. Jaké patologické změny se během Alzheimerovy choroby dějí v mozku? Co se tam odehrává a co působí hlavní problémy, které jsou s touto nemocí spjaté? Jak vypadá mozek pacienta s Alzheimerovou demencí? Jsou k dispozici nějaké jednoduché metody, které umožňují tuto chorobu v počátečních stádiích rozeznat? A chtějí to vůbec nemocní?