K smrti vyčerpán: Müllerova mapa Čech a její tvůrce, mizející vzpomínky a strašák jménem Alzheimer
Müllerova mapa Čech z roku 1720 a její tvůrce (4:15) – Historické souvislosti: Teorie elit (20:40) – Tajemství Alzheimerovy choroby, 1. část: Není cesty zpátky (26:12)
V úvodním přehledu zajímavostí se dozvíte, jak je na tom podle ochranářů příroda Spojených států amerických a asi vás nepřekvapí, že moc dobře ne; prozradíme vám, proč podle polských přírodovědců preferují medvědi při drbání bukové kmeny, navštívíme španělské skládky odpadků, kde ve velkém zimují čápi bílí z celé Evropy, představíme vám objev 2,9 milionu let starých kamenných nástrojů z Keni, připisovaných paranthropům a nakonec si v egyptském Luxoru prohlédneme nedávno zpřístupněnou hrobku hodnostáře Merua, který před 4000 lety udělal kariéru na dvoře faraona Mentuhotepa II.
K smrti vyčerpán. Mapa a její tvůrce
Před třemi sty lety byla vydána Müllerova mapa Čech, dílo německého kartografa Jana Kryštofa Müllera, jedna z nejcennějších map naší minulosti. Je podrobná, krásná a opravdu hodně veliká. Třísté výročí jejího vydání si různými výstavami připomněla i řada našich institucí. Ať už se jednalo o Národní technické muzeum v Praze, kde už výstava skončila, nebo třeba Oblastní muzeum v Děčíně, kde bude mapa k vidění až do letošního října. Pěknou výstavu o Müllerově mapě Čech si můžete aktuálně prohlédnout také ve druhém patře budovy Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze na Albertově, kde se nachází Mapová sbírka. A to skoro až do konce letošního května.
O Müllerově mapě Čech vypráví ředitelka Mapové sbírky Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Eva Novotná. Nejprve představí samotného tvůrce mapy Jana Kryštofa Müllera a prozradí, jak se k mapování Čech dostal. Jak vůbec jeho mapování probíhalo a kdo mu s ním pomáhal?
Müllerova mapa Čech z roku 1720 v měřítku 1 : 132 000 je skutečný pomník trvalé hodnoty. Originál složený ze všech 25 sekcí měří 280 x 240 centimetrů. Pro praktické účely, třeba pro využití v poli, byla mapa až příliš veliká, a tak byla v roce 1727 vydána i ve zmenšené podobě, která má použitelnějších 165 x 155 centimetrů.
Müllerova mapa sloužila po celé 18. století, prakticky až do napoleonských válek. Jak moc je podrobná a přesná a co všechno zachycuje? Samozřejmě je „dítětem své doby“, tedy baroka. Tehdejší mapy zdobily po krajích či v rozích často veduty měst, pohledy na krajinu nebo nejrůznější figurální alegorická vyobrazení. Zdobená byla tedy i Müllerova mapa, mistrem svého oboru – Václavem Vavřincem Reinerem. Její první vydání je však zahaleno rouškou jistého tajemství.
Alzheimer, 1. část: Není cesty zpět
Mizející vzpomínky, ztráta paměti, dezorientace v čase a prostoru a v závěrečné fázi naprostý rozpad osobnosti. Před Alzheimerovou chorobou si nikdo nemůže být jistý. Je to strašák spjatý především s nástupem pokročilého věku. Vyskytuje se často, lékaři ji znají déle než sto let, a přesto se dosud nepodařilo zjistit, co ji způsobuje a najít lék.
Kdy byla Alzheimerova choroba popsána a kdo se o to zejména zasloužil? O tom hovoří biolog a popularizátor vědy Tomáš Petrásek z Fyziologického ústavu Akademie věd České republiky v Praze a Národního ústavu duševního zdraví. Jaké patologické změny se během Alzheimerovy choroby dějí v mozku? Co se tam odehrává a co působí hlavní problémy, které jsou s touto nemocí spjaté? Jak vypadá mozek pacienta s Alzheimerovou demencí? Jsou k dispozici nějaké jednoduché metody, které umožňují tuto chorobu v počátečních stádiích rozeznat? A chtějí to vůbec nemocní?
Související
-
Unikátní mapě Čech je 300 let. Uvidíte ji v Litomyšli
Německý kartograf Jan Kryštof Müller pracoval na mapě Čech řadu let. S jednoduchými vyměřovacími prostředky vytvořil jedinečné dílo, jeho vydání se ale nedožil.
-
Obrazy historické krajiny
Rozhovor s Vladimírem Brůnou z Laboratoře geoinformatiky Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem.
-
Raději běžte ven. Je to lepší než luštit křížovku, chválí pohyb v prevenci Alzheimerovy nemoci lékař
Vědecké výzkumy potvrzují, že dobrou ochranou proti rozvoji této neurodegenerativní nemoci je pravidelná fyzická aktivita. Host: docent Martin Vyhnálek.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
