Čeští vědci a šváb z novoguinejských jeskyní, sondy k planetkám a pohled za humna Sluneční soustavy

V úvodním přehledu zajímavostí vám představíme vzácného, zářivě zbarveného hlavonožce argonauta fialového, dozvíte se, jaké těleso zazářilo nad česko-slovenskou hranicí jako jasný bolid, zmíníme se o české družici VZLUSat-2, která je od ledna na oběžné dráze kolem Země, i o nečekaně ztichlé družici Sentinel-1B programu Copernicus; také prozradíme, kolik kandidátů prošlo do druhého kola výběrového řízení na pozici astronauta Evropské kosmické agentury.

Čeští přírodovědci a šváb z Nové Guineje

Nedospělý samec novoguinejského jeskynního švába druhu Nocticola baumi na stěně jeskyně|foto:Martin Bláha, Jihočeská univerzita

Podzemí Nové Guineje, druhého největšího ostrova na světě, je doslova protkáno kilometry chodeb krasových jeskyní, do nichž většinou lidská noha nevkročila. Každá z těchto jeskyní představuje uzavřený ekosystém, který je sice na život chudý, ale pokud se tam už nějaký vyskytne, pak v podobě vzácných endemických druhů – tedy takových, které jinde nenajdete. V listopadu 2021 vyšel v odborném časopise Zootaxa článek s popisem nově objeveného druhu jeskynního švába z rodu Nocticola, na kterého právě v jedné z oněch novoguinejských jeskyní narazili čeští přírodovědci. Čím je jejich objev důležitý?

Dospělí samci jeskynního švába druhu Nocticola baumi mají zakrnělý druhý pár křídel. Samice nemají křídla vůbec, jak je zdokumentováno na této fotografii|foto:Martin Bláha, Jihočeská univerzita

Jedním z objevitelů a také spoluautorů popisu švába Nocticola baumi je zoolog Jiří Patoka z Katedry zoologie a rybářství Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů České zemědělské univerzity v Praze. K objevu došlo v západní části Nové Guineje, která je územní součástí Indonésie. Při jaké příležitosti? Jak vypadá biotop, který jeskynní švábi obývají? A proč byl za „patrona“ tohoto nového hmyzího druhu zvolen prvorepublikový cestovatel, spisovatel a zoolog pražského Národního muzea doktor Jiří Baum?

Kosmonautika 2022: Planetky, Jupiter a dál

Logo|foto:Český rozhlas

Jak bude letos probíhat výzkum Měsíce, Slunce, Merkuru nebo Marsu prostřednictvím kosmických sond, které už jsou na místě svého určení, blíží se k němu, případně se teprve chystají ke startu – o tom jsme si v rámci našeho lednového přehledu očekávaných událostí v kosmonautice pro rok 2022 povídali před týdnem. Dnes toto povídání dokončíme.

Sonda Juno|foto:Martin Perez, NASA

Našim průvodcem světem kosmonautiky je i tentokrát její popularizátor Dušan Majer, mimo jiné šéfredaktor webu Kosmonautix.cz a také autor pravidelných pořadů s vesmírnou tématikou, které můžete sledovat na internetu. Jak říká, velmi zajímavé věci se letos budou dít kolem planetek – ať už kolem těch v hlavním pásu mezi Marsem a Jupiterem, nebo i těch, které obra Jupitera provázejí na jeho oběžné dráze. Jupiter je také jediná z plynných planet, která má v současnosti svého pozemského souputníka – sondu Juno. Dál už jsou jen oba Voyagery a sonda New Horizons. Do hlubin vesmíru, kam už nejsme pro příliš velkou vzdálenost schopni posílat své kosmické sondy, nahlížejí vesmírné dalekohledy.