Američan Léon Clifton, první český „sériový“ detektiv a želvy z Aldabry – jak se mají v Evropě?

V úvodním přehledu zajímavostí se dozvíte, za jak dlouho nejspíš zmizí z rakouských Alp poslední ledovce, zahledíme se na kouřové kroužky, vypouštěné sicilskou Etnou, povíme si o úspěchu pražské Zoo, které se podařilo rozmnožit africkou sovu ketupu Pelovu, představíme vám mládě nosorožce jávského, které je nadějí pro celý kriticky ohrožený druh a dozvíte se, kolik druhů rostlin se vyskytuje na území Brna – včetně „zavlečenců“ exotického původu.

Z pamětí detektiva Léona Cliftona

V této podobě u nás vycházely před 1. světovou válkou příběhy amerického detektiva Léona Cliftona|foto:Frederik Velinský, Český rozhlas Sever

Na černém pozadí záhadná bílá tvář. Útlé sešitky Detektivních novel s touto tajemnou secesní obálkou šly u nás před první světovou válkou doslova na dračku. Jejich reedice pak vycházely po celé období první republiky. Sešitky obsahovaly krátké příběhy „z pamětí amerického detektiva Léona Cliftona“. Už ve své době byly považovány za literární brak – a na tomhle hodnocení se až dodneška mnoho nezměnilo. Během let se však zároveň staly žádaným sběratelským artiklem a předmětem vědeckého studia. Nemálo význačných osobností naší historie se neváhalo přiznat, že si jimi v mládí s oblibou listovaly. Totéž platí o literárním historiku Michalu Jarešovi z Ústavu pro českou literaturu Akademie věd České republiky, který o cliftonkách napsal tlustou knihu.

Kdo byl Léon Clifton a co o něm víme? Jak vypadala jeho detektivní práce? Zlatá éra cliftonek skončila v roce 1911... Jejich hrdina se však – i po své smrti – periodicky vracel. Co zbylo z Léona Cliftona po sto letech? Řada sešitů s jeho případy se do dnešních dnů nedochovala. Nebo jen dosud nebyla objevena? A co v obecném povědomí? Zůstala po Cliftonovi nějaká stopa?

Želvy z Aldabry: jak se mají v Evropě

Želva obrovská během krmení|foto:Kateřina Dobrovolná, Český rozhlas

Pražská Zoologická zahrada vede od roku 2021 program pro management želv obrovských, původem z indickooceánského atolu Aldabra, které zahrada chová od 40. let. Vedením programu ji pověřila Evropská asociace zoologických zahrad a akvárií EAZA. To mimochodem znamená i vedení plemenné knihy tohoto druhu v rámci zmíněné asociace. Už jsme se o tom zmiňovali v minulých pořadech. Pražská Zoo v rámci tohoto projektu v loňském roce provedla demografickou a genetickou analýzu celé populace želv obrovských chovaných v rámci EAZA.

Jak na tom tedy je populace želv obrovských v zařízeních, které jsou členy asociace EAZA? A co všechno se v rámci zmíněných analýz zjišťuje? O tom hovoří herpetolog Ivan Rehák z pražské Zoologické zahrady, který má zmíněný program na starosti jako koordinátor. Zoo Praha chová v rámci asociace EAZA jednu z největších skupin želv obrovských. Kolik jich je a kde je můžete vidět?