Planeta Neptun, Galileo Galilei, archeologové a etruské vápencové lomy

V úvodním přehledu zajímavostí se dozvíte, kolik stromů podle sčítání amerických vědců roste na Sahaře a na jih od ní, v oblasti tzv. Sahelu, a také vám představíme ptačího rekordmana v nepřetržitém letu – břehouše rudého. Uslyšíte, co zajímavého odhalil záchranný archeologický výzkum na mosteckém hradu Hněvíně, vyzveme vás k účasti na soutěži, která by měla dát jméno novému českému superpočítači a nakonec si povíme o americké sondě OSIRIS-REx, která odebrala vzorky materiálu z planetky Bennu.

Neptun nečekaným hostem v Galileově dalekohledu

Logo|foto:Český rozhlas

V roce 2021 uběhne 240 let od objevu sedmé planety naší Sluneční soustavy, Uranu, a zároveň jeden a tři čtvrtě století od objevu ještě mnohem vzdálenějšího Neptunu. S těmito objevy je nepřímo spjatá zajímavá historie, kterou se podařilo odhalit a na stránkách vědeckého tisku publikovat před 40 lety, v roce 1980. Týká se zakladatele teleskopické astronomie Galilea Galileiho a jeho prvních pozorování Jupiterových měsíců, během nichž se mu do zorného pole dalekohledu připletlo ještě další těleso, které však nedokázal identifikovat. Byla to právě planeta, pojmenovaná později Neptun.

Logo|foto:Český rozhlas

Do historie nahlížíme s Pavlem Najserem z pražské Štefánikovy hvězdárny. Galileova pozorování Neptunu podle něj neztratila svůj význam ani dnes, i když se jednalo o pouhou souhrou náhod, zachycenou naštěstí v Galileových denících, které se dochovaly až do dneška. Tyto záznamy dnes pomáhají astronomům v dalším zpřesňování Neptunovy dráhy.

Etruské vápencové lomy a badatelé z Čech

Starověký etruský vápencový lom nedaleko Tarquinií ve střední Itálii|foto:Muzeum Karlova mostu, Michal Cihla

Itálie je země archeologii zaslíbená. Stopy pravěké a především antické minulosti se tam nacházejí doslova na každém kroku. Není divu, že si v Itálii touží takříkajíc „kopnout“ i archeologové odjinud, nejen ti domácí. Patří k nim i badatelé z České republiky. Třeba ti, kteří se na Katolické teologické fakultě Univerzity Karlovy účastní programu, věnovaného v poměrně širokém záběru témat antickému kulturnímu dědictví. Archeologický výzkum, který v rámci tohoto programu probíhá, je zaměřen především na památky a lokality spjaté s historií Etrusků – starověkého etnika, které kdysi sídlilo v Etrurii, na území střední a severní Itálie.

Etruský lom na kámen nedaleko italského města Tarquinia|foto:Muzeum Karlova mostu, Michal Cihla

Tým našich badatelů působí v Itálii na dvou lokalitách. Mimo jiné zkoumá i starověké vápencové lomy poblíž etruských Tarquinií. Jeden z nich jsme navštívili spolu s archeologem Martinem Trefným z Ústavu dějin křesťanského umění Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy v Praze a zároveň ředitelem Podřipského muzea v Roudnici nad Labem. Poslechněte si jeho povídání... Dozvíte se, jak se podařilo určit, že se ve zkoumaném lomu těžil kámen především ve 4. století před Kristem. Další objevy našich archeologů se pak týkají především technologií a metod, užívaných ve starověku právě při těžbě vápence.