První poštovní známky
Před 180 lety, 6. května 1840, se ve Velké Británii začaly prodávat první poštovní známky na světě. Dnes se nám placení doručování zásilek pomocí známek zdá jako něco logického a samozřejmého. Ve skutečnosti jeho prosazení nebylo vůbec snadné a znamenalo revoluci v poštovních službách.
Před „vynálezem“ známek totiž doručení zásilky platil adresát. Cenu pošta vypočítávala jednak podle délky odesílaného dopisu, ale především podle délky cesty od odesílatele k adresátovi a podle dopravních prostředků při cestě použitých. Jiná suma se platila za dopisy vezené kurýrem na koni, jiná za ty vezené poštovním vozem.
Během cesty jednoho dopisu se ale podle potřeby mohly dopravní prostředky měnit, zvlášť pokud dopis putoval daleko do zahraničí a bylo například nutné využít i lodní dopravu. Vypočítat poštovné tedy byl poměrně složitý úkon. Zároveň bylo poštovné dost drahé, takže se často stávalo, že adresát odmítl zásilku převzít a zaplatit. Služeb pošty proto využívalo jen velmi málo lidí a spíš ti bohatší. Většina lidí svou korespondenci svěřovala raději formanům nebo pocestným.
Poštovní reforma Rowlanda Hilla
Ve třicátých letech se do situace vložil zajímavý chlapík: učitel, školní a sociální reformátor, projektant kolonizace jižní Austrálie Rowland Hill. Ten přišel s poštovní reformou, která stála na třech bodech:
Na délce odesílaného psaní ani na délce cesty od odesílatele k adresátovi nezáleží.
Poštovné je jednotné, za půl unci hmotnosti dopisu se platí jedna penny.
Poplatky platí odesílatel.
Zároveň Hill přišel s tím, aby znakem zaplacení poplatku byla známka, která se nalepí na dopis. Tato známka se znehodnotí poštovním razítkem, aby se zamezilo opětovnému použití.
Rowlandu Hillovi trvalo asi šest let, než se svým návrhem uspěl. Kompetentní místa ho odmítala s tím, že poslání dopisu by bylo příliš levné. Na to Hill argumentoval tím, že pošta by určitě škodná nebyla, protože spolu se snížením ceny za poštovní službu jistě násobně vzroste zájem o ní. Mnohým přišlo absurdní, že by si lidé dopředu kupovali známky na dopisy, které ještě nenapsali. Ale Hill se nevzdával a houževnatě svou reformu hájil a trpělivě vysvětloval její pozitiva. A povedlo se.
Známky s královnou Viktorií
V roce 1839 poštovní reformu schválila sněmovna i královna Viktorie. Právě její profil pak zdobil první známky. A ty měly úspěch. Lidé skutečně začali masově využívat poštovní služby a pošta vydělávala.
Rowland Hill byl pak jmenován nejprve tajemníkem anglické pošty, později generálním poštmistrem Velké Británie a také si vysloužil šlechtický titul.
Myšlenka lepit nebo jinak připevňovat na dopisy značky nebo známky o zaplacení se na několika místech v Evropě objevila už před Rowlandem Hillem. Ale jen on dokázal známky začlenit do životaschopného systému, a především ho prosadit. Stal se nejen otcem moderní pošty ale do jisté míry i filatelie.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
