Strakapoudi, mamuti, dinosauři a indiánské jazyky - a co všechno dnes víme o egyptských pyramidách
Zajímavosti zpod redakčního stolu: strakapoudi, mamuti, dinosauři a indiánské jazyky (4:38) – Procházka červnovou oblohou (17:58) – Co víme o pyramidách, 1. část (23:14)
V úvodním přehledu zajímavostí uslyšíte o vzácném orlu křiklavém, který se objevil v Bohumíně, představíme genetickou metodu, s jejíž pomocí budou ve rwandských pralesích monitorovat ohrožené druhy živočichů, povíme si o nebezpečí, které pro mořské ekosystémy představuje nelegální lov živočichů pro akvarijní chovy, zmíníme se o neobvyklém nálezu terakotové masky v chorvatské jeskyni Crno jezero a představíme plány nové posádky čínské vesmírné stanice.
Strakapoudi, mamuti, dinosauři a indiáni
V první části Planetária se vracíme k některým starším rozhovorům. Občas se nám totiž stane, že si toho s našimi hosty povíme víc, než se do pořadu vejde. Musíme rozhovory krátit a sem tam nějaká zajímavost, jak se říká, spadne pod stůl. A protože je nám jich trochu líto, někdy pod tím pomyslným stolem zalovíme.
O pohybu v živočišné říši jsme si v roce 2024 povídali s odborníkem na biotechnologie a popularizátorem vědy Jaroslavem Petrem z Výzkumného ústavu živočišné výroby v Praze-Uhříněvsi. Právě v tom roce mu vyšla populárně-naučná knížka Desatero pohybů...
Mezi nejrychlejší pohyby patří strakapoudí nebo datlí údery zobákem do dřeva. Je to doslova kulometná palba, jejímž cílem je třeba budování hnízdní dutiny, případně hledání ukrytého hmyzu. Až si člověk říká, jak to hlava a také mozek takového ptáka vydrží. Uslyšíte i pár zajímavostí o posledních přeživších mamutech ze sibiřského Wrangelova ostrova, a také o genetických metodách, které by se daly využít při záchraně ohrožených druhů.
Vladimíra Sochy, publicisty a popularizátora paleontologie se ptáme na české dinosaury. Etnolingvista a lingvistický antropolog Miroslav Černý z Filozofické fakulty Ostravské univerzity vám prozradí, co s sebou přináší výzkum indiánských jazyků v amazonské džungli.
Co víme o egyptských pyramidách
Ve 40. letech 19. století pracovala v Egyptě a Núbii vědecká expedice vedená Karlem Richardem Lepsiem. Měla za cíl shromáždit všechny dostupné poznatky o památkách na staroegyptskou civilizaci. Získanou dokumentaci publikoval Lepsius v 50. letech ve dvanáctidílné práci Památky Egypta a Etiopie. Kromě jiného obsahuje první soupis staveb, které Lepsius považoval za pyramidy. Z dnešního pohledu není úplný ani stoprocentně správný. V každém případě se však jedná o úctyhodné dílo, k němuž se egyptologové stále vracejí.
Jak to tedy bylo s Lepsiem a pyramidami? Kolik jich v Egyptě doopravdy stojí, která z nich je první, odkud pocházely kameny, z nichž jsou postaveny – a jak byly ty největší z nich zbudovány? O tom hovoří Jaromír Krejčí z Českého egyptologického ústavu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
