Jahodový úplněk a rande Večernice s Kralemocem: Procházka červnovou oblohou
S Vegou, Denebem a Altairem: trojúhelník hvězd na prahu počínajícího astronomického léta a pohledy do blízkého i vzdálenějšího vesmíru.
Na neděli posledního května vyšel tzv. blue moon, čili modrý Měsíc, který vůbec není modrý. Z minula víme, že tenhle termín nesouvisí s barvou, ale s označením druhého úplňku v jednom měsíci, tedy ještě v květnu. My už ale máme před sebou červen, který nám poprvé nabídne letní oblohu s letním slunovratem. Ten vychází opět na 21. červen, kdy krátce před půl jedenáctou (SELČ) vstoupí Slunce do znamení Raka a začne astronomické léto.
Pohled upřený na hvězdy
Pohled na mapu hvězdné oblohy ukazuje, že dominantními souhvězdími jsou Lyra, Labuť a Orel s vrcholy Vegou, Denebem a Altairem, které tvoří výtečný orientační obrazec známý jako letní trojúhelník. Pozdě večer jej máme přímo nad hlavou. Směrem na sever jsou dvě z nejmenších souhvězdí – Šíp a Delfín. Západně od Vegy najdeme rozlehlý, ale nevýrazný Herkules připomínající obrácené písmeno K. Mezi Herkulem a Pastevcem je pěkná Severní koruna s jasnou hvězdou Gemma. Ze souhvězdí kolem ekliptiky je nejsnáze rozpoznatelný Štír s načervenalou hvězdou Antares.
Mimochodem, zmíněná hvězda Altair – v arabštině „letící orel“ – je jedna z nejbližších hvězd, dělí ji od nás pouhých 17 světelných roků. Přitom je devětkrát svítivější než naše Slunce, které má však o polovinu menší hmotnost. Jde o poměrně mladou proměnnou hvězdu hlavní posloupnosti s rychlou rotací. Zatímco naše Slunce se otočí jednou za 25 dní, Altair to stihne za necelých 9 hodin. To už je pořádná odstředivka! Díky rychlé rotaci je na rovníku silně zploštělý. Teplota na jeho povrchu je asi o pětinu vyšší než má naše mateřská hvězda, a palivo – tedy vodík, mu vydrží podle odhadu astronomů ještě asi miliardu let. Altair je zmiňován i v několika fiktivních dílech, například ve Star Treku, či Stargate.
Rozhlédněte se i po planetách
Pokud jde o planety, až na Uran je máme téměř kompletní. Merkur uvidíme v první polovině června večer nízko nad severozápadem, Venuše září večer nad západoseverozápadem, Mars, který jsme neviděli od počátku roku, konečně spatříme ráno v druhé polovině měsíce nízko nad východoseverovýchodem, zatímco Jupiter je viditelný večer nad západoseverozápadem. Zajímavé je sledovat pohyb čtyř jeho galileovských měsíčků, stačí na ně silnější triedr. Na Saturn si musíme počkat do časného rána, kdy se objeví nad východním obzorem. Ranní doba je také vhodná k teleskopickému pozorování velmi vzdáleného Neptunu.
Z úkazů stojí za zmínku setkání jasné Večernice s Jupiterem 9. června kolem 22. hodiny (SELČ). Jupiter – ve středověkém českém názvosloví „Kralemoc“, bude od Venuše přibližně půldruhého úhlového stupně jižně. Na závěr ještě připomeňme měsíční fáze. 8. června poslední čtvrt, 15. června nov, 21. června první čtvrt a 30. června úplněk, zvaný podle lidových moudrostí „jahodový“. Přejeme čistou oblohu a příjemný přechod z jara do léta, třeba právě s příchutí prvních jahod.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
