Edward Jenner a první očkování proti pravým neštovicím
Edward Jenner, venkovský lékař a přírodovědec, zachránil nespočet lidských životů, když na konci 18. století vymyslel a jako první také provedl očkování proti neštovicím.
Pravé nebo také černé neštovice bývaly po tisíciletí bez nadsázky metlou lidstva. Způsoboval je virus variola vera, který na člověka přeskočil patrně z hlodavců. Poprvé se objevil asi před dvanácti tisíci lety na severovýchodě Afriky. Pravé neštovice měly asi třicetiprocentní smrtnost a ti, kdo je přežili, mívali následky. Od vážných, jako je hluchota, slepota, ochrnutí, poškození mozku, až po ty slabší, ale zároveň nejčastější – jizvy a nevzhledné dolíky v obličeji.
Nemocní chudí, nemocní bohatí
Vzhledem k tomu, že pravé neštovice byly vysoce nakažlivé, představovala jejich epidemie opravdovou tragédii. Mimochodem – vředy, o kterých se mluví ve Starém zákoně v knize Exodus jako o šesté ráně egyptské, byly patrně neštovice. Tato puchýřovitá vyrážka, provázená bolestí a horečkami, kosila zejména ty oslabené, například špatně živené děti z chudých oblastí. Někde proto bývalo zvykem, že dítě bylo přijato do rodiny až poté, co neštovice přežilo. Neštovice dovezené evropskými dobyvateli do Nového světa zdecimovaly původní americké kultury.
Nevyhýbaly se ani bohatým či slavným. Například císařovnu Marii Terezii připravily o dvě dcery a jednu znetvořily. Neštovicím podlehla také císařovnina snacha, krásná Isabela Parmská anebo francouzský král Ludvík XV. Přežila je naopak anglická královna Alžběta I. anebo Stalin. Dolíky, kterému mu onemocnění zanechalo na obličeji, byly patrné do konce jeho života.
Variolizace versus vakcinace
Lidé si odedávna všímali, že kdo jednou neštovice přežil, už se jimi nakazit nemohl. Proto se někdy používala tzv. variolizace. Lidé vdechovali strupy z neštovic, nebo se infikovali jejich hnisem. Někteří se pak skutečně stali imunními, jiní ale onemocněli a dokonce zemřeli… Ale především – variolizovaní lidé byli infekční. Tento postup pochází patrně ze Střední Asie, kde byl užit poprvé někdy na začátku druhého tisíciletí. Odtud se dostal do Číny, pak do Turecka a odtud do Afriky a na začátku 18. století do Evropy. Jak jsme řekli, variolizace rozhodně nebyla spásou. Ochránila jen někoho.
Na konci 18. století domácí lékař Edward Jenner vysledoval, že lidé, kteří se nakazili tak zvanými kravskými neštovicemi, onemocněním dobytka, které mohou dostat i lidé, ale neumírají na ně, jsou imunní vůči pravým neštovicím. Nějakou dobu sbíral podklady a nakonec 14. května 1796 vpravil vzorek z kravské neštovice do rány v kůži na paži osmiletého chlapce Jamese Phippse, který pracoval u něj na zahradě. Chlapci pár dní nebylo dobře a když ho po nějaké době Jenner varioloval pravou neštovicí, nestalo se vůbec nic…
Konec pravých neštovic
Cesta k vakcinaci proti neštovicím byla otevřena. Mimochodem – vakcinace je v překladu něco jako kravinizace. „Vacca“ je totiž latinsky kráva. Jenner pak s očkováním kravských neštovic dál experimentoval. Naočkoval i svého malého synka. Když se opakovaně přesvědčil, že metoda vážně funguje, že naočkovaní jsou vůči pravým neštovicím imunní, a zároveň nejsou infekční, sepsal o tom pojednání. Princip si postupně získával uznání od lékařů i vládců a začal se využívat. Z Anglie se očkování dostalo do pevninské Evropy. Své vojáky tehdy nechal naočkovat také císař Napoleon a přesto, že právě vedl válku s Anglií, dekoroval Jennera medailí cti a nechal ze zajetí propustit dva Jennerovy přátele.
Jak už to bývá, vakcína z kravských neštovic měla i své odpůrce. Mnozí tvrdili, že je škodlivá, že naočkovaní šíří pravé neštovice a podobně… O osvětu se zasloužila řada osvícených lidí, a to včetně mnohých duchovních. Byli to totiž právě faráři, kteří dávali poslední pomazání a také vedli matriční knihy zemřelých – nejlépe tedy viděli, jak moc jsou neštovice smrtící a že kosí především děti. Svoje farníky pak přesvědčovali, ať nechávají své potomky očkovat a zachrání jim tak život. Ve dvacátém století se vakcinace proti neštovicím stávala povinnou. V Československu od roku 1919, celosvětově v roce 1967. V roce 1980 byly pravé neštovice prohlášeny za vymýcené.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
