Pravěk jako živý: vzpomínka na ilustrátora a malíře Libora Baláka - a pár slov o neonkách červených

V úvodním přehledu zajímavostí se zmíníme o prvním potvrzeném líhnutí tropických komárů v Londýně, kde zatím naštěstí nemají šanci na dlouhé přežití, povíme si, proč i přes překvapivě bohatou genetickou rozmanitost už nejspíš v americké přírodě nežijí žádní geneticky „čistí“ bizoni, prozradíme vám, kde si můžete prohlédnout největší dochovanou nástěnnou malbu starověkého Říma, řekneme si, čím byl významný úspěšný start německé rakety Spectrum s pěti družicemi ze základny v Norsku a na závěr uslyšíte o evropsko-japonské misi k planetě Merkuru BepiColombo, která po osmi letech dospěla do závěrečné fáze svého letu.

Vzpomínka na malíře Libora Baláka

Lov na mamuty|foto:Libor Balák

Paleontologové zkoumají minulost naší planety skrze fosilní pozůstatky vymřelého života. Archeologové se věnují stopě, kterou v ní zanechali lidé. Z pilné práce badatelů však může zbýt jen pouhá teorie na papíře, když ji nedoprovodí obrazová rekonstrukce, říkával s oblibou ilustrátor a malíř pravěku, jehož práce jste možná mnohokrát na různých místech viděli, ale nevíte o tom. Libor Balák.

Venuše z francouzského Brassempouy a rekonstrukce možné podoby její předlohy. Západní gravettien, stáří přibližně 25 000 let|foto:Libor Balák

Nebyl jen malířem, ale také učitelem, tvůrcem rozsáhlého webu a obrazové galerie Antropark, autorem knižních publikací i tvůrcem vzdělávacích videí. Skoro se tomu nechce věřit, ale Libor Balák 2. září letošního roku po krátké nemoci ve svých pětašedesáti letech náhle zemřel. V minulosti byl několikrát hostem našeho pořadu; díky tomu na něj teď můžeme krátce zavzpomínat. Jeho obrazové rekonstrukce především ze světa pravěkých lidí můžete najít v knihách, muzejních expozicích a – jak už jsme řekli – také na internetu, v jeho obrazové galerii Antropark.

Rozhovor, který jsme vedli na podzim roku 2009, se pochopitelně točil hlavně kolem těchto rekonstrukcí. Kdy se Libor Balák začal obrazovými rekonstrukcemi zabývat a kdy se dostal k pravěku jako takovému? Jaká témata mu byla nejbližší? A jak se narodil projekt Antroparku?

Pohřeb muže ze Sungiru, východní gravettien, obrazová rekonstrukce|foto:Libor Balák

Původní verze Antroparku získala díky neutuchajícímu nadšení svého autora po letech novou podobu. Bohužel, tato nová verze Antroparku je aktuálně nedostupná. Na síti se cosi pokazilo a Libor Balák už to zřejmě nestihl napravit. K vidění je tak dnes jen ona starší verze této „unikátní expozice obrazových rekonstrukcí života dávných kultur“, jak praví její podtitul, aktualizovaná naposledy v roce 2014 – nachází se v internetovém archivu WaybackMachine.

Kromě alespoň částečně dochovaného Antroparku a spousty obrazových rekonstrukcí v knihách nebo muzejních expozicích zůstala po Liboru Balákovi třeba dobrodružná knížka „Katáriové: Impérium lovců mamutů“.

Katáriové: Impérium lovců mamutů|foto:Nakladatelství CPress

Můžete také navštívit jeho youtubový kanál, kde jsou ke shlédnutí necelé tři stovky videopříspěvků z přírody, historie a dalších oblastí lidského poznání, o něž se Libor Balák zajímal. Další videa už bohužel nevzniknou... Od roku 2009, kdy jsme s Liborem Balákem náš rozhovor natáčeli, se u nás objevili i další výtvarníci, kteří – každý svým vlastním způsobem – sledují dlouhou a tradiční linii českého paleoartu. A je to dobře. Bylo by škoda, kdyby se úžasné nálezy, které rok co rok naše pravěké lokality přinášejí, nemohly stát objektem zájmu schopných a vzdělaných umělců, autorů kvalifikovaných rekonstrukcí, jakým byl i Libor Balák. Aby pro nás pravěk zůstal stále živý, musí ho někdo probudit

Ještě pár slov o neonkách červených

Akvárium s neonkami|foto:Pexels, Licence Pexels, ©

Oblíbené akvarijní ryby neonky červené pocházejí z Jižní Ameriky, kde se vyskytují především na horních tocích řek Orinoko a Rio Negro v Kolumbii, Venezuele a Brazílii. Jak jsme si řekli minulý týden, pro vědu byla tato drobná rybka objevena až v roce 1956, kdy její popis uveřejnil americký ichtyolog Leonard Schultz. Díky svému atraktivnímu vzhledu, který dobře ilustruje její české pojmenování, se neonka červená takřka vzápětí stala oblíbeným chovancem akvaristů celého světa. Zejména ti čeští jsou v chovu neonek doopravdy dobří. Tak dobří, že se od nás každoročně vyveze přibližně deset milionů jedinců těchto krásných rybek. A to už je pořádné hejno. Je to skoro polovina všech neonek červených na světovém trhu. Možná byste si je také rádi pořídili do akvária. Poradíme vám, jak na to.

Zoolog Jiří Patoka|foto:Frederik Velinský, Český rozhlas

Stejně jako před týdnem si o neonkách červených povídáme se zoologem Jiřím Patokou z Katedry zoologie a rybářství Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů České zemědělské univerzity v Praze, jedním ze spoluautorů článku o biologii a historii neonky červené, vydaného nedávno v odborném časopise „Reviews in Fisheries Science & Aquaculture“, který nás k našemu povídání bezprostředně inspiroval. V článku byla mimo jiné shrnuta i doporučení pro chovatele, aby v jejich akváriích neonky nejen přežily, ale také se úspěšně rozmnožovaly. Doporučil by Jiří Patoka neonky červené třeba mladým, začínajícím akvaristům? Jaké jsou minimální požadavky pro úspěšný chov?